22 C 274/2022-14 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je žalobní nárok o zaplacení 8 708,50 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného vyúčtování dodávky elektřiny, kterou právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] dodala do odběrného místa žalované č. [anonymizována dvě slova]: [číslo], na adrese [adresa], a vyúčtovala žalované: fakturou [číslo] ze dne [anonymizováno] [číslo] za období [datum] – [datum] se splatností do [datum] na 8 708,50 Kč; žalovaná však dle tvrzení žalobkyně na předmětnou fakturu dosud neuhradila ničeho. Soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Uvedenou smlouvou vznikl závazek na jedné straně právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba] dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa žalované a na straně žalované uhradit řádně a včas právním předchůdcem žalobkyně cenu elektřiny a související služby. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] vyúčtoval žalované nedoplatek na shora uvedených službách a žalovaná provedla úhradu, jak je uvedeno shora. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni s účinností k [datum] a následně o tom žalovanou vyrozuměl. Na předžalobní upomínku žalovaná nereagovala. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, za užití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za užití shora uvedené smlouvy, vč. obchodních podmínek, jež jsou součástí smlouvy. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne [datum], bylo třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“), v platném znění. Původní věřitel [právnická osoba] pohledávku následně v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupil žalobkyni. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 708,50 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.