25 C 169/2022-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou podanou soudu [datum] domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 8 360 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. To vše s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], přičemž uvedené vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do dne [datum] uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Proto žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 060 Kč, tzv. zákonný příspěvek nepojištěných za období od [datum] do [datum] dle z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný ani po písemné upomínce žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Náklady, spojené s upomínáním o zaplacení uvedené splatné částky žalobkyni vznikly celkem ve výši 300 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci zůstal v průběhu celého soudního řízení nečinný. Shora uvedený žalobkyní tvrzený skutkový stav věci soud zjistil z žalobního tvrzení žalobkyně a výzvy k úhradě částky 8 360 Kč ze dne [datum], když žalovaný uvedený skutkový stav věci v průběhu celého soudního řízení nezpochybnil. Žalobkyně současně prokázala, že žalovaného o zaplacení žalované částky žádala předžalobní výzvou z [datum]. Po právní stránce soud věc posoudil podle z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni taktéž právo na zaplacení úroku z prodlení. Žalovaný pak v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že dlužnou žalovanou částku žalobkyni zaplatil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, přísluší jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč (dle příslušné položky sazebníku, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, z odměny za zastupování ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč za tři právní úkony: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů ke třem úkonům poskytnuté právní služby po 100 Kč, tedy 300 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (za tři poskytnuté úkony právní služby: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky). Protože advokát žalobkyně doložil kopií osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty, že je plátcem této daně, soud mu dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i nárok na úhradu 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení představují částku 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., neboť pro jiný výrok neshledal opodstatnění.