25 C 179/2022-13 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 489,51 Kč, představujících smluvní pokutu z částky 27 034,28 Kč od [datum] do [datum], z částky 26 034,28 Kč od [datum] do [datum] a z částky 25 034,28 Kč od [datum] do [datum], to vše s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. To vše s odůvodněním, že na základě smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřel žalovaný se žalobkyní dne [datum], byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl zesplatněn žalobkyní na částku 27 034,28 Kč. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uložil soud žalovanému zaplatit jistinu dluhu včetně jeho příslušenství a dále smluvní pokutu v částce 7 649,49 Kč dle čl. 12 smlouvy o úvěru za období do [datum]. Protože prodlení žalovaného s úhradou jistiny ve výši 27 034,28 Kč trvalo i po datu [datum], vzniklo žalobkyni tak právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu [číslo] smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z částky 27 034,28 Kč od [datum] do [datum], z částky 26 034,28 Kč od [datum] do [datum] a z částky 25 034,28 Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou ze dne [datum] k zaplacení smluvní pokuty, nicméně žalovaný ničeho neuhradil. Soud má za prokázané, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o zaplacení jistiny včetně jejího příslušenství a dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 27 034,28 Kč do [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k doplacení smluvní pokuty za období uvedené shora. Žalovaný smluvní pokutu žalobkyni neuhradil. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalovanému vznikla povinnost na základně smlouvy o úvěru (§ 2395 občanský zákoník) zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 6 489,51 Kč (§ 2048 občanského zákoníku), stejně tak i zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 489,51 Kč od [datum] do zaplacení, když žalovaný se dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu (§ 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), proto bylo žalobě vyhověno. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, přísluší jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč (dle příslušné položky sazebníku, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích), z odměny za zastupování ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč za tři právní úkony: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů ke třem úkonům poskytnuté právní služby po 100 Kč, tedy 300 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (za tři poskytnuté úkony právní služby: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky). Protože advokát žalobkyně doložil kopií osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty, že je plátcem této daně, soud mu dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i nárok na úhradu 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení představují částku 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovení § 160 odst. 1 věty první o. s. ř., neboť pro jiný výrok neshledal důvod.