25 C 208/2022-14 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se po žalované (dále pouze žalovaném) domáhá zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím. To vše s odkazem na skutečnost, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum], v [údaj o čase] hodin, [anonymizováno] - linkou [anonymizována dvě slova] o provedené přepravní kontrole [číslo]). Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné 30 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč, nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum], v [údaj o čase] hodin, [anonymizováno] - linkou [anonymizována dvě slova] o provedené přepravní kontrole [číslo]). Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné 30 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč, nezaplatil. 4. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení je pak stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to i co do žalobkyní požadovaných zákonných úroků z prodlení, nárokovaných v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky (dlužného jízdného a přirážky). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.