25 C 311/2022-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že na základě smlouvy [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací, která byla uzavřena mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) a žalovaným dne [datum] pronajala žalovanému zařízení, a to [anonymizována dvě slova], sériové č. [anonymizováno]. Taktéž se žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], kdy žalovanému pronajala zařízení, a to [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] sériové [číslo]. Žalovaný po ukončení smlouvy tato zařízení nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaný ani po upomenutí své závazky nesplnil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání, když na základě předložených listinných důkazů žalobkyní dospěl k následujícímu skutkovému a právnímu stavu věci. Mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací dne [datum] a smlouvy [číslo] o poskytování služeb přístupu k internetu. Dne [datum] byla smlouva ukončena. Žalovaný při podpisu smlouvy převzal od žalobkyně technické zařízení [anonymizována tři slova], sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] sériové [číslo] které byl povinen vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaný technická zařízení v uvedené lhůtě nevrátil a žalobkyně má proto v souladu se smluvními podmínkami právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 x 5 000 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil dle zák. č. 137/2008 Sb. o elektronických komunikacích a § [číslo] odst. 2, za využití § 2048 a § 1970 o. z., v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.