25 C 61/2021-23 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím, které představují neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum], které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum], a dále se domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím, spočívajících v nákladech vzniklých žalobkyni v souvislosti s upomínáním k zaplacení již splatného dluhu. Dne [datum] byl zdejším soudem vydán platební rozkaz pod [číslo jednací] proti kterému podal žalovaný dne [datum] odpor s odůvodněním, že žalovanou částku uhradil dne [datum]. Na základě podaného odporu vzala žalobkyně podáním ze dne [datum] svou žalobu zpět co do jistiny dluhu (t. j. [částka]) a požadovala po žalovaném uhrazení úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Rovněž žalobkyně požadovala plnou úhradu nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. Soud usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] řízení zastavil co do částky [částka] a co do částky [částka] – t. j. celkem co do částky [částka]. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), účinného od 1. 1. 2014, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Takovým předpisem je zák. č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle jehož ustanovení § 3 odst. 1 vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle odst. 2 nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Dle § 13 odst. 1 tohoto zákona pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] o sdruženém pojištění vozidla, a to v souladu s výše citovaným ustanovením. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za pojistné období od [datum] do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil žalovanou částku (celou jistinu dluhu ve výši [částka]) po podání žaloby (dne [datum]), octl se se zaplacením již splatného dluhu do prodlení, a to v období od [datum] do [datum], a soud proto žalobkyni uvedeným rozsudkem přiznal po právu požadované úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to za období od [datum] do [datum]. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši v částce [částka] a to proto, že k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalovaného, přičemž návrh byl podán důvodně a ve zbytku žaloby byla žalobkyně zcela úspěšná. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].