26 C 24/2022-46 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 21. 12. 2021 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 1 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22. 12. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou, prostřednictvím svého portálu, dne 2. 8. 2018 uzavřela rámcovou smlouvu o úvěru s [anonymizováno] kódem [anonymizována dvě slova] [číslo]. Předtím náležitě posoudila úvěruschopnost žalované (včetně jejího příjmu). Na základě uzavřené rámcové smlouvy žalovaná žalobkyni dne 5. 11. 2018 požádala o úvěr ve výši 4 000 Kč, což žalobkyně zamítla, avšak zároveň žalované nabídla možnost, aby požádala o úvěr v nižší výši. Dne 6. 11. 2018 ji žalovaná požádala o úvěr ve výši 1 000 Kč, což již žalobkyně přijala a téhož dne – prostředky komunikace na dálku – uzavřely smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 1 000 Kč, který se jí žalovaná zavázala vrátit nejpozději do 21. 12. 2018, s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 450 Kč. Žalovaná však tuto svou povinnost porušila a v průběhu mimosoudního vymáhání žalobkyni zaplatila pouze sjednanou smluvní pokutu a náklady na toto vymáhání, jistinu a úrok jí však stále dluží. 2. Soud ve věci jednal dne 30. září 2022 v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti při jednání omluvila /srov. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) /. 3. Žalovaná při jednání uvedla, že si na okolnosti případu příliš nevzpomíná, žalobkyní tvrzené skutečnosti však nijak nezpochybnila. Potvrdila, že má bankovní účet č. [bankovní účet]. 4. Soud provedl žalobkyní označené listinné důkazy, na jejichž základě dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovanou dne 6. 11. 2018 za užití prostředků komunikace na dálku (portálu žalobkyně) uzavřela„ Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]“, na základě které jí téhož dne poukázala (na bankovní účet č. [bankovní účet]) peněžitou částku ve výši 1 000 Kč, kterou se jí žalovaná zavázala vrátit nejpozději do 21. 12. 2018, a to s poplatkem za úvěr ve výši 450 Kč. Součástí smluvních ujednání byla též smluvní pokuta v sazbě 0,1 % denně a poplatky za mimosoudní vymáhání dluhu. Žalovaná však žalobkyni dosud nevrátila ani část jistiny a sjednaného poplatku. Před poskytnutím částky 1 000 Kč žalobkyně zjišťovala a vyhodnocovala poměry žalované, resp. její schopnost dostát závazkům, jež předmětnou smlouvou převzala. 5. Žalovaná netvrdila a neprokazovala, že by žalobkyni na úhradu žalobou uplatněných nároků cokoliv zaplatila, a v řízení nic takového ani nevyšlo najevo. 6. Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovanou posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), a to jako poměr ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dle § 2390 OZ, na základě níž žalobkyně (zapůjčitelka) přenechala žalované (vydlužitelce) zastupitelnou věc (peníze) tak, aby ji užila podle libosti a po čase vrátila věc stejného druhu, a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), jenž nabyl účinnosti dne 1. 12. 2016; srov. především § 2 odst. 1 a 2 a § 3 odst. 1 písm. a) a d) ZSÚ (žalobkyně úvěr nabízela v rámci vlastní podnikatelské činnosti, oproti tomu žalovaná s ní nejednala v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání). Žalobkyně dostála své zákonné povinnosti a řádně posoudila schopnost žalované (spotřebitelky) splácet a splatit plánovaný spotřebitelský úvěr (srov. § 86 odst. 1 ZSÚ). 7. Z uvedených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 450 Kč (tj. jistinu zápůjčky ve výši 1 000 Kč a dohodnutý poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 450 Kč) a dále zákonný úrok z prodlení (tj. v sazbě 9 % ročně) z této částky za dobu od 22. 12. 2018 do zaplacení. 8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud ve věci plně úspěšné žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, a to celkem v částce 600 Kč, jež odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku (400 Kč) a paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč (tj. 100 Kč za sepis předžalobní výzvy a 100 Kč za sepis návrhu na zahájení řízení). 9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.