32 C 82/2022-21 — Okresní soud v Děčíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je částka ve výši 2 079 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] za období od 89. 1. 2021 do 16. 4. 2021, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky Škoda Felicia, [registrační značka]. Žalobkyni se nepodařilo v řízení prokázat, že by se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem mělo být pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Škoda Felicia, [registrační značka]. K prokázání tohoto tvrzení žalobkyně navrhla listinu, která je návrhem pojistné smlouvy, ze které však nevyplývá projev vůle žalovaného směřující k akceptaci této smlouvy, listina není opatřena podpisem žalovaného. Žalobkyně však tvrdila, že smlouva byla uzavřena tím, že žalovaný uhradil první pojistné, k prokázání tohoto tvrzení navrhla listinu – přehled předepsaných a došlých plateb. Ani z tohoto žalobkyní navrženého důkazu soud nezjistil projev vůle žalovaného – z předmětné listiny totiž žádným způsobem nevyplývá, že předmětnou platbu učinil právě žalovaný. Jedná se totiž o listinu, kterou vystavila sama žalobkyně. Z této listiny tak lze usuzovat jen na skutečnost, že žalobkyně pojistné za uvedené období považuje za zaplacené, nelze z ní však již usuzovat, že danou platbu žalovaný skutečně provedl a není tak prokázáno, že žalovaný učinil projev vůle směřující k uzavření smlouvy. Jelikož jde o listinu vystavenou žalobkyní, soud neshledává rozdílu mezi tím, zda je informace o obdržení platby od žalovaného uvedena v žalobě či na zvláštní listině – stále jde dle hodnocení soudu jen o tvrzení žalobkyně. Jelikož se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření samotné uzavření smlouvy, soud již neprovedl další žalobkyní navržené důkazy, neboť jimi měl být prokázán další průběh smluvního vztahu. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), účinného od 1. 1. 2014, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Takovým předpisem je zák. č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle jehož ustanovení § 3 odst. 1 vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. Podle § 2758 odstavce 2 o. z. není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. V daném případě žalobkyně tvrdila, že pojistná smlouva byla uzavřena v souladu s § 2758 odst. 1 o. z. tím, že žalovaný uhradil žalobkyni první pojistné. Tvrzení o úhradě prvního pojistného se však žalobkyni nepodařilo prokázat, neunesla tedy důkazní břemeno. Z uvedeného důvodu tedy soudu nezbylo než žalobu v celém jejím rozsahu zamítnout. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, avšak dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.