6 C 14/2022-13 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 569,54 Kč se zákonným úrokem z prodlení s tím, že povinnost zaplatit výše uvedenou částku vznikla žalovanému v důsledku nikoliv řádného plnění smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do místa spotřeby v objektu [adresa], ulice [ulice] v [obec], kterou žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum]. Žalovanému byla za spotřebovanou elektřinu v období od [datum] do [datum] vystavena faktura na částku 3 925,39 Kč se splatností [datum] a dále za období od [datum] do [datum] byla vystavena faktura na částku 1 544,15 Kč se splatností [datum], přičemž na fakturách nebylo žalovaným hrazeno ničeho. V neposlední řadě žalobkyně v souvislosti s nezaplacením fakturovaných částek uplatnila vůči žalovanému nárok na peněžitou platbu ve výši 100 Kč, kterou označila za smluvní pokutu za prodlení s úhradou faktury. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Z příslušných faktur má soud za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny, přičemž na fakturované částky žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ust. § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy vznikl ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého má žalobkyně (jako věřiteli) vůči žalovanému (jako dlužníkovi) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalovanému (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Zároveň zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb. V důsledku prodlení žalovaného pak žalobkyni v souladu s ustanovením obchodních podmínek vznikl též nárok na zaplacení smluvní pokuty (§ 2048 a násl. o. z.) ve výši 100 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 569,54 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.