6 C 181/2022-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobním návrhem, doručeným podepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení výše ve výrokové části rozsudku uvedených částek. Na odůvodnění těchto žalobních požadavků uvedla, že nárok na jejich zaplacení vznikl právnímu předchůdci žalobkyně společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), když žalovaný neplnil řádně na smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní částku 5 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 31 týdenních splátkách po 250 Kč jednak poskytnutou peněžní částku 5 000 Kč, jednak peněžní částku 2 750 Kč (tzv. souhrnný poplatek). Žalovaný plnil právnímu předchůdci žalobkyně pouze 2 975 Kč, přičemž na jistině půjčky a poplatku pak zůstal dlužen 4 775 Kč. Právní předchůdce žalobkyně výše uvedené pohledávky za žalovaným postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] S.á.r.l, která následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku žalobkyni. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto půjčku splácet týdenními splátkami, přičemž poskytnutí peněžních prostředků bylo zatíženo příslušnou úrokovou sazbou. Žalovaný peněžní prostředky řádně nesplácel, právní předchůdce žalobkyně dluh na jistině a souhrnném poplatku vyčíslil částkou 4 775 Kč. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 657 občanského zákoníku. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Právní předchůdce žalobkyně jako věřitel splnil svou část závazku, když žalovanému jako dlužníkovi předal peněžní částku 5 000 Kč. Žalovaný svůj závazek, spočívající v povinnosti vrátit právnímu předchůdci žalobkyně převzatou peněžní částku 5 000 Kč a vedle toho i peněžní částku 2 750 Kč (jedná se ve své podstatě o úrokové navýšení stanovené pevnou částkou - viz. § 658 odst. obč. zák.) řádně nesplnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala oprávněným domáhat se žalovaných částek namísto právního předchůdce žalobkyně (§ 524 a násl. občanského zákoníku). Soud tak zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni jak dlužnou jistinu úvěru, tak jeho příslušenství v podobě smluveného úrokového navýšení (podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky) i zákonného úroku z prodlení (ust. § 1970 obč. zák. a nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni, v němž došlo ke vzniku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 775 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.