6 C 223/2022-63 — Okresní soud v Děčíně

Žalobním návrhem, doručeným podepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení výše ve výrokové části rozsudku uvedených částek. Na odůvodnění těchto žalobních požadavků uvedla, že nárok na jejich zaplacení vznikl právnímu předchůdci žalobkyně společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právnímu předchůdci žalobkyně“), když žalovaný neplnil řádně na smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní částku 15 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 53 týdenních splátkách po 480 Kč jednak poskytnutou peněžní částku 15 000 Kč, jednak peněžní částku 10 440 Kč (tzv. souhrnný poplatek). Žalovaný plnil právnímu předchůdci žalobkyně pouze částečně, přičemž na jistině půjčky zůstal dlužen 13 820,75 Kč, na„ souhrnném poplatku“ pak částku 9 619,25 Kč. Právní předchůdce žalobkyně výše uvedené pohledávky za žalovaným, včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení a úroku z úvěru postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto půjčku splácet týdenními splátkami spolu s poplatkem ve výši 10 440 Kč, přičemž poskytnutí peněžních prostředků bylo zatíženo příslušnou úrokovou sazbou. Žalovaný peněžní prostředky řádně nesplácel, právní předchůdce žalobkyně dluh na jistině vyčíslil částkou 13 820,75 Kč, na„ souhrnném poplatku“ částkou 9 619,25 Kč. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění ke dni zahájení řízení. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Právní předchůdce žalobkyně jako věřitel splnil svou část závazku, když žalovanému jako dlužníkovi předal peněžní částku 15 000 Kč. Žalovaný svůj závazek, spočívající v povinnosti vrátit právnímu předchůdci žalobkyně převzatou peněžní částku 15 000 Kč a vedle toho i peněžní částku 10 440 Kč (jedná se ve své podstatě o úrokové navýšení stanovené pevnou částkou - viz. § 658 odst. obč. zák.) řádně nesplnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala oprávněným domáhat se žalovaných částek namísto právního předchůdce žalobkyně (§ 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku). Soud tak zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni jak dlužnou jistinu úvěru, tak jeho příslušenství v podobě smluveného úrokového navýšení (podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky) i zákonného úroku z prodlení (ust. § 1970 obč. zák. a nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni, v němž došlo ke vzniku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 390 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 938 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 440 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.