6 C 352/2022-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení peněžní částky 93 368,86 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] ([IČO]) – dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“. Žalobkyně přitom nabyla pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud vzal za svá skutková zjištění, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dne [datum] uzavřena smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet peněžní prostředky pravidelnými měsíčními splátkami, skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 4,4 %. Tento svůj závazek žalovaný nedodržel. V souladu se smlouvou proto přistoupil právní předchůdce žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni [datum] a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný dlužní na jistině částku 93 368,86 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku částku 2 461,21 Kč ke dni [datum], na kapitalizovaným úroku z prodlení částku 909,32 Kč ke dni [datum] Vedle jistiny úvěru a kapitalizovaného smluveného úroku pak uplatnila žalobkyně vůči žalovanému i nárok na zaplacení smluveného úroku 4,4 % i zákonného úroku z prodlení. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které mu bylo umožněno čerpat úvěr ve výši 90 000 Kč s výší úrokové sazby 4,4 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, podmínky pro používání úvěru a ceník poplatků. Dle ustanovení smlouvy měl žalovaný povinnost splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Dle smluvních podmínek, které se staly součástí úvěrové smlouvy, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn prohlásit, že všechny pohledávky poskytnuté ze smlouvy o úvěru jsou splatné okamžitě, pokud nastane některá ze skutečností tam uvedených, tedy zejména pokud se žalovaný dostane do prodlení se splácením jakékoliv peněžité částky vůči právnímu předchůdci žalobkyně. Tato uvedená skutková tvrzení soud učinil z rámcové smlouvy, příslušných úvěrových smluv, jakož i z obchodních podmínek a z podmínek pro používání úvěru. Soud vzal rovněž za prokázané, že žalovaný úvěrové prostředky vyčerpal a poté se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek. Toto skutkové zjištění soud učinil z historie platebních transakcí. Právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě dlužných plateb. Právní předchůdce žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení jednak částky 93 368,86 Kč, jednak smluveného úroku ve výši 4,4 % z této částky, to vše na základě smluvních ujednání včleněných do smlouvy o úvěru. V daném případě účastníci uzavřeli podle ust. § 2395 a násl. o. z. úvěrovou smlouvu, na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr. Právní předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti dostál, když úvěr žalovanému poskytl. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy (řádně právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky včetně jejich úrokového navýšení nesplácel), využil právní předchůdce žalobkyně svého práva a pohledávku zesplatnil. Žalovaný tím, že nezaplatil právnímu předchůdci žalobkyně dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Právnímu předchůdci žalobkyně tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru a dohodnutého úroku z úvěru, vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z), jehož výše je uvedena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud proto tyto peněžní nároky žalobkyni přiznal, když právo domáhat se jich na žalovaném přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. o. z.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 215 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 735 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 93 368,86 Kč sestávající z částky 4 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.