6 C 38/2022-12 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 091 Kč s tím, žalovaný dne [datum] cestoval vlakem [číslo] provozovaném právním předchůdcem žalobkyně - [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), bez platné jízdenky, čímž žalobkyni, jakožto právnímu nástupci žalobkyně, vznikl nárok na úhradu žalované částky ve výši 1 091 Kč. Právo domáhat se výše uvedené částky po žalovaném přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud má za prokázané, že žalovaný dne [datum] cestoval vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] hl. nádraží a [obec] bez platné jízdenky. Podle smluvních přepravních podmínek měl přitom povinnost zaplatit jednak jízdné 91 Kč a přirážku k jízdnému 1 000 Kč. Dlužné částky neuhradil ani na výzvu žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena z původního věřitele [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a následně na žalobkyni. Shora uvedený skutkový stav soud zjistil z potvrzení o nedodržení [anonymizováno], smluvních přepravních podmínek českých drah pro veřejnou osobní přepravu, tarifu českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, výzvy k zaplacení a smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 1 091 Kč, neboť žalovaný byl přepravován bez platné jízdenky pomocí veřejné drážní dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně, čímž vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení jízdného ve výši 91 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Toto právo vyplývá z ust. § 37 z.č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, z ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravném řádu a dále ze Smluvních přepravních podmínek právního předchůdce žalobkyně. Nezaplacením jízdného a přirážky k jízdnému se žalovaný ocitl v prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka na zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 091 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.