6 C 49/2022-13 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobním návrhem domáhala přiznání výše uvedené částky společně s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení. Na odůvodnění svého žalobního návrhu uvedl, že žalované, jakožto držiteli televizního přijímače, vznikla zákonná povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku. Tuto svou povinnost žalovaná splnila, nicméně poplatek stanovený zákonem pro držitele televizního přijímače za žalované období řádně a včas nezaplatila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud zjistil, že žalovaná se přihlásila u České pošty do evidence jako poplatník televizního poplatku, neboť se stala držitelem televizního přijímače. Dle tvrzení žalobkyně však nezaplatila zákonem stanovené poplatky pro držitele televizního přijímače ve výši 135 Kč měsíčně, a to za dobu [číslo] do [číslo]. Proto ji žalobkyně o zaplacení upomenul. Ani přes upomínku žalovaná ničeho na svůj dluh nezaplatila. Podle ust. § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen zákon) poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizní poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ust. § 6 zákona činí měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 291,09 Kč. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 150 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Při zohlednění nálezu Nejvyššího soudu sp. zn. I. ÚS 3344/2012, ze dne [datum] a dále Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 39/13 ze dne [datum], považuje soud na účelně vynaložené toliko hotové výdaje nezastoupeného účastníka ve výši 642 Kč Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a z náklady řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč + 21 % DPH z částky 200 Kč – 42 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.