6 C 51/2022-14 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 25 476,82 Kč s příslušenstvím při tvrzení, že na základě smluvních vztahů založených [datum] (EAN: [číslo]) a [datum] (EAN: [číslo]) dodávala žalované elektřinu do odběrného místa: [ulice a číslo], [obec], přičemž žalovaná za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] nezaplatila 12 603,71 Kč a dále za období od [datum] do [datum] pak nezaplatila částku 12 673,11 Kč. Žalobkyně dále vznesla požadavek na zaplacení částky 200 Kč, představující 2x smluvní pokutu po 100 Kč za prodlení s úhradou faktury včetně zákonného úroku z prodlení. Soud vzal v řízení za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázal dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázal platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Z příslušných faktur má soud dále za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny celkovou částkou 25 276,82 Kč, kterou žalovaná nezaplatila. Na fakturované částky žalovaná ničeho nezaplatila. Žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ust. § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy vznikl ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny za dodaný zemní plyn a elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalované (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodaného zemního plynu a elektřiny. Zároveň zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni i příslušenství žalovaných pohledávek v podobě zákonného úroku z prodlení a poplatků, k jejichž zaplacení se žalovaná rovněž smluvně zavázala. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V důsledku prodlení žalované pak vznikl též nárok na zaplacení smluvních pokut (§ 2048 a násl. o. z.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 988 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 020 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 476,82 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.