6 C 90/2022-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobním návrhem, doručeným podepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení výše ve výrokové části rozsudku uvedených částek. Na odůvodnění těchto žalobních požadavků uvedla, že nárok na jejich zaplacení vznikl právnímu předchůdci žalobkyně společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právnímu předchůdci žalobkyně“), když žalovaný neplnil řádně na smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní částku 5 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 52 týdenních splátkách po 160 Kč jednak poskytnutou peněžní částku 5 000 Kč, jednak peněžní částku 3 320 Kč (tzv. souhrnný poplatek). Žalovaný plnil právnímu předchůdci žalobkyně pouze částečně, přičemž na jistině půjčky zůstal dlužen 4 296,88 Kč, na„ souhrnném poplatku“ pak částku 2 853,12 Kč. Právní předchůdce žalobkyně výše uvedené pohledávky za žalovaným, včetně nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 883,74 Kč postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto půjčku splácet týdenními splátkami, přičemž poskytnutí peněžních prostředků bylo zatíženo příslušnou úrokovou sazbou. Žalovaný peněžní prostředky řádně nesplácel, právní předchůdce žalobkyně dluh na jistině vyčíslil částkou 4 296,88 Kč, na„ souhrnném poplatku“ částkou 2 851,12 Kč. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 657 občanského zákoníku. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Právní předchůdce žalobkyně jako věřitel splnil svou část závazku, když žalovanému jako dlužníkovi předal peněžní částku 5 000 Kč. Žalovaný svůj závazek, spočívající v povinnosti vrátit právnímu předchůdci žalobkyně převzatou peněžní částku 5 000 Kč a vedle toho i peněžní částku 3 320 Kč (jedná se ve své podstatě o úrokové navýšení stanovené pevnou částkou - viz. § 658 odst. obč. zák.) řádně nesplnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala oprávněným domáhat se žalovaných částek namísto právního předchůdce žalobkyně (§ 524 a násl. občanského zákoníku). Soud tak zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni jak dlužnou jistinu úvěru, tak jeho příslušenství v podobě smluveného úrokového navýšení (podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky) i zákonného úroku z prodlení (ust. § 1970 obč. zák. a nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni, v němž došlo ke vzniku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 150 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.