8 C 100/2022-26 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 2 250 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že se jedná o náklady za ubytování žalované na nadstandardním pokoji po dobu její hospitalizace ve [anonymizováno] zařízení, k jejichž úhradě se žalovaná zavázala na základě dohody uzavřené mezi ní a žalobcem. Žalovaná dlužnou částku za ubytování ani přes opětovnou výzvu k plnění žalobce neuhradila. Žalovaná se k věci nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). Soud vzal v řízení za prokázáno, že žalované bylo na základě dohody uzavřené mezi ní a žalobcem poskytnuto ubytování na nadstandardním pokoji při hospitalizaci na gynekologicko-porodnickém oddělení v [nemocnice] s poliklinikou [právnická osoba], a to od [datum] do [datum] Cena ubytování byla dohodou sjednána na částku 750 Kč/den Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit žalobci částku 2 250 Kč za 3 dny ubytování ve výše uvedeném zdravotnickém zařízení. Žalovaná byla upomínkami žalobce ze dne [datum] a ze dne [datum] vyzvána k úhradě dlužné částky s upozorněním, že pokud tak neučiní ve lhůtě, která jí byla za tímto účelem poskytnuta, bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Žalovaná ani poté dlužnou částku neuhradila. Shora uvedená skutková zjištění má soud za prokázaná z dohody o ubytování na nadstandardním pokoji a výzev k úhradě ze dne [datum] a ze dne [datum]. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Žalobce má vůči žalované právo na zaplacení částky 2 250 Kč s příslušenstvím za poskytnuté ubytování na nadstandardním pokoji ve zdravotnickém zařízení podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v platném znění. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, čímž se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.). Žalobci tak vzniklo vedle práva na vrácení jistiny též právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož nárok žalobce byl shledán po právu, zavázal soud žalovanou k jeho zaplacení rozsudečným výrokem. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 726 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 250 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. Pokud jde o lhůtu k plnění, zde vycházel soud z ust. § 160 odst. 1, část před středníkem, o. s. ř., protože pro jiný výrok nebyly dány důvody.