8 C 182/2022-20 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím, kterého se domáhá z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] (smlouva 1) a [číslo] ze dne [datum] (smlouva 2), které se žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobce - společnost [právnická osoba], na základě čehož byla žalovanému poskytnuta dle smlouvy 1 částka 20 000 Kč a dle smlouvy 2 částka 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek (úrok, odměnu za administrativní činnost, hotovostní inkaso splátek), a to formou pravidelných týdenních splátek. Žalovaný však své smluvní závazky neplnil řádně a včas. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], má soud za prokázané, že tato společnost zapůjčila žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 18 800 Kč (úrok ve výši 3 400 Kč, odměna za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč) do [datum]. Bylo dohodnuto splacení půjčky formou 80 týdenních splátek po 485 Kč. Žalovaný převzal poskytnuté peněžní prostředky v hotovosti při uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy. Dle Smluvních podmínek vzniká společnosti v případě prodlení žalovaného s placením splátky nárok na zákonný úrok z prodlení. Dále bylo uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 20,74 % ročně. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru a z karty zákazníka. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], má soud za prokázané, že tato společnost zapůjčila žalovanému částku 35 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 28 000 Kč (úrok ve výši 7 000 Kč, odměna za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč) do [datum]. Bylo dohodnuto splacení půjčky formou 60 týdenních splátek po 1 050 Kč. Žalovaný převzal poskytnuté peněžní prostředky v hotovosti při uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy. Dle Smluvních podmínek vzniká společnosti v případě prodlení žalovaného s placením splátky nárok na zákonný úrok z prodlení. Dále bylo uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 18,87 % ročně. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru a z karty zákazníka. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se žalobce stal věřitelem pohledávek vůči žalovanému. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když mezi původním věřitelem a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru, když ke dni podání žaloby dluží žalovaný v případě smlouvy 1 na jistině 20 000 Kč a na službách 15 600 Kč a v případě smlouvy 2 na jistině 34 066,61 Kč, na službách 9 733,39 Kč, na kapitalizovaném úroku 3 178,47 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 1 389,63 Kč. Žalobce dále požaduje úrok ročně z dlužné jistiny do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do zaplacení. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). [právnická osoba] tak byla oprávněna svoji pohledávku vůči žalovanému postoupit na žalobce, což se také na základě Smlouvy o postoupení pohledávek stalo. Žalovaný své povinnosti nedostál, přestože byl původním věřitelem upomínán k zaplacení, a proto se žalobce, na kterého přešlo právo dle Smlouvy o postoupení pohledávek, po právu domáhá zaplacení soudně. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako obvyklá třídenní podle ust. § 160 odst. 1, část před středníkem, o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 874 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 176 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79 400 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 800 Kč ve výši 2 898 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.