8 C 353/2022-14 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 1 518 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná cestovala dne [datum] [anonymizováno] na lince [anonymizováno], tedy dopravním prostředkem provozovaným žalobcem bez platného jízdního dokladu, čímž vzniklo v tomto uvedeném případě žalobci právo na zaplacení ceny jízdenky v částce 18 Kč s přirážkou ve výši 1 500 Kč. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodnul na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Soud má za prokázáno, že se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, když dne [datum] cestovala v [obec] dopravním prostředkem provozovaným žalobcem a byla ze strany žalobcem pověřené osoby požádána o jeho předložení, o čemž byl touto osobou bezprostředně po provedení kontroly učiněn zápis o přepravní kontrole [číslo] včetně jeho přílohy. Žalovaná byla následně vyzvána žalobcem k zaplacení dlužené částky prostřednictvím výzvy ze dne [datum], nicméně tak doposud neučinila. Žalobce má vůči žalované právo na zaplacení částky 1 518 Kč, neboť žalovaná byla dne [datum] přepravována dopravním prostředkem provozovaným žalobcem, konkrétně trolejbusem na lince 060, kdy se po předchozím vyzvání ze strany pověřené osoby dopravce neprokázala platným jízdním dokladem a rovněž jej na místě nezaplatila spolu s uloženou přirážkou k jízdnému. Toto právo žalobce vyplývá z ust. § 37 odst. 5, 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů a ust. § 18a odst. 2, 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a z ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu a dále ze smluvních přepravních podmínek žalobce. Protože žalovaná dluh nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobci též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhláškou č. 254/2015 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.