11 C 172/2022-94 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal na žalované zaplacení ve výroku uvedené částky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou došlo dne 5.6.2019 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná dluh řádně nesplácela, proto žalobce využil svého práva a ke dni 11.11.2019 dluh zesplatnil. Dluh žalované činil ke dni zesplatnění 12 789,93 Kč na jistině. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud má za prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 5.6.2019 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením. Strany si dále ujednaly, že žalobce má v případě prodlení žalované se splácením poskytnutého úvěru právo zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy žalobce k zaplacení již splatných splátek úvěru, využil žalobce svého práva a úvěr ke dni 11.11.2019 zesplatnil, neboť žalovaná byla k tomuto dni v prodlení s úhradou více než dvou splátek. Soud má za prokázáno, že výše dlužné jistiny činila ke dni zesplatnění 12 789,93 Kč, smluvní úrok 1 503,10 Kč a úrok z prodlení 809,77 Kč. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy, smluvních podmínek, ceníku a výpisu z účtu. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované za prokázané, že žalovaná dlužnou částku nesplatila. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky. Žalobce má vůči žalované právo na zaplacení částky 12 789,93 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 5.6.2019. V dané věci byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, když žalované úvěr poskytla. Žalovaná však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradila. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela, tak žalobce ke dni zesplatnění úvěru kapitalizoval smluvní úrok v částce 1 503,10 Kč a dále úrok z prodlení v částce 809,77 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobci též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 769,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 789,93 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 760 Kč ve výši 1 209,60 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.