11 C 332/2022-25 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 275 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 6. 11. 2020 k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které žalovaný obdržel zápůjčku ve výši 9 300 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 6. 11. 2020 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 9 300 Kč, které byly žalovanému zaslány téhož dne na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zapůjčenou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 325 Kč a to do 20. 11. 2020 Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. V článku 12. podmínek smlouvy si strany ujednaly, že žalobkyně má v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy a smluvních podmínek. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný dlužnou částku nesplatil. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky. Soud má dále ze zákaznické karty za prokázané, že žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 16 275 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 11. 2020. V dané věci byla mezi žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 o. z., na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 9 300 Kč. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 6. 11. 2020 zápůjčku poskytla. Žalovaný však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 275 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.