11 C 424/2022-17 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 11 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 11. 10. 2018 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které poskytovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne 31. 10. 2020, kdy byla smlouva ukončena. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal od žalobkyně pronajaté technické zařízení [anonymizována tři slova], sériové číslo [anonymizováno], zařízení [anonymizována tři slova], sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo]. Tato technická zařízení byl povinen vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za obě uvedená zařízení a 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 11. 10. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které poskytovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Dne 31. 10. 2020 byla smlouva ukončena. Žalovaný při podpisu smlouvy převzal od žalobkyně technické zařízení [anonymizována tři slova], sériové číslo [anonymizováno], zařízení [anonymizována tři slova], sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo] které byl povinen vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaný technické zařízení v uvedené lhůtě nevrátil a žalobkyně má proto v souladu se smluvními podmínkami právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši dvakrát 5 000 Kč a 1 500 Kč. Po právní stránce vycházel soud z § 2048 a násl. občanského zákoníku. Smluvní strany si mezi sebou ujednaly pro případ porušení povinnosti (nevrácení technického zařízení) smluvní pokutu. Žalovaný porušil smluvní povinnost vrátit technické zařízení ve stanovené lhůtě po ukončení smlouvy, žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši dvakrát 5 000 Kč a 1 500 Kč. Z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměna ve výši 900 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 300 Kč), 3 paušální částky náhrad hotových výdajů advokáta po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění je stanovená podle § 160 o.s.ř.