13 C 149/2023-69 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa], za období od 24. 5. 2021 do 3. 2. 2022, když na tuto fakturu byla dne 21. 3. 2022 provedena částečná úhrada 1 962 Kč a zbývá doplatit 9 817,22 Kč a žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej zaplatit v šesti splátkách. Dále žalovaný závazně přistoupil jako účastník – pojištěni – k [anonymizováno] pojištění domácnosti ve variantě [anonymizováno]. Pojištění bylo sjednáno na dobu 12 měsíců s možností opakovaného automatického prodloužení s počátkem pojištění 15. 6. 2021. Žalovaný se podpisem přihlášky zavázal žalobkyni platit úhradu za pojistné ve výši 219 Kč měsíčně spolu se zálohou na dodávku elektřiny a nesplnil svou povinnost, nezaplatil úhradu za pojistné splatnou 15. 4. 2022, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě. Žalobkyně dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 15. 4. 2021 též do odběrného místo na adrese [adresa], plyn pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě plyn odebíral. Žalovaný na vyúčtování provedené žalobkyní, stran shora uvedených médií a pojištění po podání, ničeho nezaplatil, nereagoval na předžalobní výzvy, které žalobkyně učinila ze dne 29. 9. 2022, 8. 11. 2022 a 6. 11. 2022. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Smlouvami ze dne 15. 4. 2021 označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, jejichž součástmi byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenými smlouvami žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a též plyn a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby, včetně ceny plynu. Rovněž došlo k uzavření pojištění domácnosti na dobu 12 měsíců s možností opakovaného automatického prodloužení o stejnou dobu s datem počátku pojištění 15. 6. 2021. Strany si ujednaly povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu v částce 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Pro případ opakovaného porušení platební povinnosti žalovanému a s tím souvisejícího následného přerušení dodávky a odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, bylo ujednáno oprávnění žalobkyně naúčtovat smluvní pokutu ve výši 400 Kč zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou žalobkyni neodebíráním nasmlouvané elektřiny či plynu za každý kalendářní měsíc i jeho část až do konce doby trvání smlouvy. Smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou – 30 měsíců od data 22. 5. 2022 s možností automatické prolongace. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek za fakturační období od 24. 5. 2021 do 3. 2. 2022, kdy k úhradě zbývá doplatit částku 9 817,22 Kč, pokud jde o odebranou elektřinu a za fakturační období od 2. 5. 2022 do 16. 5. 2022, pokud jde o cenu odebraného plynu a souvisejících služeb a dále je po žalovaném požadováno zaplacení smluvní pokuty za nezaplacené žalované faktury v rámci upomínek a za prodlení platby. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. Jelikož vystavené faktury nezaplatil, vznikla mu povinnost uhradit též smluvní pokutu. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou, rovněž tak je žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s dodávkou plynu za sdružené dodávky plynu, tj. za sjednané množství plynu a zajištěnou distribuci plynu do jeho odběrného místa shora specifikovaného. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, taktéž smlouva o sdružených dodávkách plynu. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny a plynu, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a plyn právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 024,91 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a ze tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.