13 C 217/2022-43 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 18 944 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 13. 6. 2022 na základě jeho žádosti ze dne 13. 6. 2022 spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč splatný původně dne 16. 7. 2022. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěryschopnost žalovaného. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 8 000 Kč, poplatku poskytnutí úvěru ve výši 8 544 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 400 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Z výpisu z centrální evidence exekucí, kopií výplatních pásků a formuláře posouzení úvěryschopnosti žadatele soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 13. 6. 2022 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč Smluvní strany si sjednaly, že žalovaný za poskytnutí úvěru uhradí jednorázový poplatek ve výši 8 544 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnů. V případě prodlení náleží žalobkyni dle smlouvy poplatek ve výši 450 Kč za první upomínku, 650 Kč za druhou upomínku, 1 500 Kč za náklady spojené s vymáháním inkasní agenturou a smluvní pokuta ve výši 15 % z jistiny za každé porušení povinnosti opakovaně předkládat žalobkyni písemné potvrzení o trvání zaměstnání či pracovního poměru. Z výpisu z bankovního účtu soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 13. 6. 2022 částku 8 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku a výzvu k zaplacení ze dne 26. 7. 2022. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit je ve stanovené lhůtě spolu s poplatkem ve výši 8 544 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil, a tak žalobkyně požadovala zaplacení jistiny a poplatku ve shora uvedené výši. Dále po žalovaném požadovala zaplatit náklady na upomínání v celkové výši 2 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 400 Kč za porušení sjednané povinnosti. Celkem tedy při zapůjčení 8 000 Kč na 30 dní měl žalovaný zaplatit 18 944 Kč s příslušenstvím. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že nárok žalobkyně je částečně po právu a přiznal jí nárok na zaplacení jistiny se zákonným ročním úrokem z prodlení od 17. 7. 2022 do zaplacení ve výši 15 % a dále smluvní pokutu ve výši 2 400 Kč s ohledem na skutečnost, že žalovaný řádně poskytnutý úvěr nesplácel a je tedy povinen jednak jistinu, a i smluvní pokutu žalobci zaplatit. Nárok žalobkyně na poplatek ve výši 8 544 Kč soud ponížil a přiznal žalobkyni nárok na poplatek ve výši 1 984 Kč a ve zbytku nárok žalobkyně zamítl. K tomuto soud přistoupil s ohledem na předsmluvní informace, které žalovaný dostal, ve kterých je zmíněn pouze poplatek ve výši 1 984 Kč. Soud tedy zvýšení poplatku ve smlouvě, aniž na toto byl spotřebitel upozorněn, vyhodnotil jako zneužívající ujednání, kdy dané ujednání ukládá spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou a překvapivou sankci, když takovéto jednání soud hodnotí jako jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Soud rovněž zamítl žalobu, pokud jde o náklady s uplatněním pohledávky do částky 2 400 Kč, když shledal náklady účelně vynaložené, pouze co do částky 2 x 100 Kč, jakožto dvě zaslané upomínky z důvodu neplacení žalovaným. Ujednání ve smlouvě týkající se možnosti uplatnit proti žalovanému náklady spojené s poskytnutím úvěru soud nepovažuje za adekvátní, neboť tyto, vyjma přiznané částky 200 Kč, nemají žádnou oporu ve smlouvě, pokud žalobce využívá služeb inkasní agentury, tak dle názoru soudu to soud nepovažuje z účelně vynaložené náklady a žalobci nic nebrání v tom, aby dluh vymáhal sám svými prostředky. Z těchto důvodů byla žaloba proto v této části zamítnuta jako nedůvodná. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a přiznal žalobkyni, která měla ve věci pouze částečný úspěch, a proto má proti žalované právo na náhradu pouze poměrné části nákladů řízení, tj. v daném případě 9,8 % náhrady nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 78 Kč (ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a dvou paušálních náhrad hotových výdajů po á 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř., v návaznosti na § 2 odst. 1, vyhl. č. 254/2015 Sb. – nárok uplatňovaný opakovaně na ustáleném vzoru). Lhůta k plnění je stanovená podle § 160 odst. 1 o. s. ř.