14 C 269/2023-25 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 17 258 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dodávala právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) žalované elektřinu a plyn. Žalovaná však nezaplatila cenu dodané elektřiny za období od 14. 12. 2019 do 23. 2. 2020 ve výši 12 640 Kč (faktura č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2020, splatná dne 13. 3. 2020) a plynu za období od 9. 1. 2020 do 1. 3. 2020 ve výši 4 618 Kč (faktura č. , hodnota, ze dne 10. 3. 2020, splatná dne 24. 3. 2020). Uvedené pohledávky postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 5. 2022, ve znění pozdějšího dodatku.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).4. Dle ust. § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.5. Občanský zákoník v ust. § 1882 odst. 1 rozlišuje dva druhy notifikace dlužníkovi o postoupení pohledávky. Pokud postoupení pohledávky oznamuje dlužníkovi původní věřitel, nejsou na toto oznámení kladeny žádné zvláštní požadavky (tzv. notifikace prostá). Z obsahu oznámení musí dlužníkovi být „pouze“ jasné to, kdo je jeho novým věřitelem a komu má svůj dluh splnit. Pokud však postoupení pohledávky oznamuje dlužníkovi nový věřitel (postupník), klade zákon na účinnost tohoto oznámení zvýšené požadavky (tzv. notifikace kvalifikovaná). V tomto případě nestačí prosté oznámení dlužníkovi ze strany postupníka, ale postupník musí postoupení pohledávky dlužníkovi skutečně prokázat, a to například přiložením opisu postupní smlouvy (srov. , adresa, , J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, k § 1882; obdobně Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, 1335 s, k § 1882).6. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně jako postupník uvedených pohledávek musí soudu nejprve prokázat ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 o. z., že původní věřitel buď žalovanou jakožto dlužníka notifikoval o postoupení pohledávky (notifikace prostá), anebo že žalobkyně jakožto postupník žalovanému prokázala, že pohledávka jí byla postoupena (notifikace kvalifikovaná).7. Důkazní návrhy žalobkyně, které připojila k žalobě, nezahrnovali ani jakoukoliv smlouvu o postoupení pohledávek (včetně identifikace konkrétní pohledávky, která je předmětem řízení) ani neobsahovali notifikační dopis původního věřitele (směrem k žalované) o postoupení pohledávky. Žalobkyně doložila pouze předžalobní výzvu, kterou již sama učinila (nikoliv původní věřitel), kdy součástí této předžalobní výzvy byla i listina označená jako „Oznámení o postoupení pohledávky“. Toto oznámení však opět činila již přímo žalobkyně, žádné zmocnění od původního věřitele k učinění tohoto oznámení však k němu nebylo připojeno (viz dále).8. Soud sice žalobkyni písemně vyzval k doplnění důkazních návrhů ve vztahu k prokázání skutečnosti, že žalovaná byla o postoupení pohledávky notifikována (prostě nebo kvalifikovaně), avšak žalobkyně vzhledem k odlišnému právnímu názoru soudu sdělila, že žádné další důkazní návrhy již činit nemusí a odmítla soudu předložit i postupní smlouvu. Ve svém podání ze dne 11. 8. 2023 žalobkyně výslovně uvedla (pod bodem III.), že součástí předžalobní výzvy nebyla plná moc původního věřitele, kterou by původní věřitel zmocňoval žalobkyni k oznámení postoupení pohledávky.9. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že žalovaná byla o postoupení pohledávky notifikována, a to ani prostou notifikací ani kvalifikovanou notifikací. Pokud má žalobkyně za to, že splnila podmínky tzv. kvalifikované notifikace, soud se s jejím názorem neztotožňuje. Ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 o. z. měla žalobkyně v daném případě jednoznačnou povinnost žalované prokázat, že jí pohledávka byla postoupena. Tuto povinnost dle názoru soudu však nesplnila. Pouhé prosté oznámení žalobkyně, které adresovala žalované, ve kterém žalované oznamuje, že na žalobkyni přešla předmětná pohledávka, není způsobilé, z objektivního pohledu dlužníka, tuto skutečnost prokázat, neboť se de facto jedná pouze o tvrzení žalobkyně. Nebyla-li k tomuto oznámení přiložena ani např. vlastní smlouva o postoupení pohledávek ani zmocnění původního věřitele (postupitele) k oznámení postoupení pohledávky, nelze mít postoupení pohledávky za prokázané z pohledu dlužníka ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 o. z. Odkaz žalobkyně na závěry Nejvyššího soudu ČR uvedené v rozsudku ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. , spisová značka, , pak není přiléhavý, neboť významným rozdílem v této věci bylo, že žalobce smlouvu o postoupení pohledávek předložil (resp. byla prokázána), alespoň ve fázi soudního řízení. Žalobkyně však v aktuálně projednávané věci smlouvu o postoupení pohledávek odmítla předložit i pro fázi soudního řízení, a proto žalobkyní citované závěry z rozsudku sp. zn. , spisová značka, nelze uplatnit. Žalobkyni se tak nepodařilo prokázat, že je ve sporu aktivně legitimována, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.10. Žalobkyně k žalobě jako důkazní návrh přiložila i plnou moc, kterou původní věřitel zmocňuje žalobkyni k oznamování postoupení pohledávek. Jelikož žalobkyně se ve svých tvrzeních a námitkách na tuto plnou moc nijak neodvolávala ani s ní neargumentovala, uvádí k této plné moci soud stručně následující. Z takto obecně formulované plné moci nelze učinit jakýkoliv závěr, kterých konkrétních pohledávek se tato plná moc týká. Tato plná moc pak dle tvrzení žalobkyně nebyla ani přiložena k jejímu oznámení o postoupení pohledávky, které žalobkyně adresovala žalované. Rovněž i z pohledu soudu pak tato plná moc není způsobilá prokázat, že konkrétní pohledávka původního věřitele byla postoupena na žalobkyni. Proto ani tato přiložená plná moc nebyla způsobilá ničeho změnit na výše uvedeném závěru soudu.11. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, a zbavila se tak dobrodiní soudu být poučena ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. o možnosti tvrdit a označovat další (jiné) důkazy k prokázání skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávky prokázáno či původním věřitelem alespoň oznámeno.12. Žalovaná byla v řízení sice plně procesně úspěšná ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., avšak žádné náklady řízení jí nevznikly, a proto soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.