15 C 143/2023-22 — Okresní soud v Děčíně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 285 Kč s přísl. Tento nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný dne 6. 6. 2021 řídil [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], přičemž byl pronásledován hlídkou Policie SRN [anonymizována dvě slova], [registrační značka], při plnění jejich povinností, kdy do tohoto vozidla během pronásledování naboural a způsobil na něm škodu. Při tomto svém jednání byl zároveň pod vlivem drog, jak později prokázal test DrugWipe 5SP, pozitivní na omamnou a psychotropní látku THS. Vzhledem k tomu, že vozidlo, které žalovaný řídil a jímž způsobil výše zmíněnou škodu, mělo v době dopravní nehody uzavřeno povinné ručení u žalobkyně, byla tato povinna plnit a škodu na vozidle poškozeného uhradit. Jelikož však byl žalovaný při řízení a v době dopravní nehody pod vlivem drog, požaduje po něm žalobkyně náhradu toho, co plnila jakožto regresivní nárok, kterým je částka žalovaná. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Podle § 115a o.s.ř. rozhodoval soud bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a soud má za to, že věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud provedl dokazování a učinil následující závěr o skutkovém stavu. 5. Žalovaný byl v době nehody řidičem [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], kterým způsobil dopravní nehodu, z níž vznikla škoda na vozidle poškozeného ([anonymizována čtyři slova], [registrační značka]. Hlídkou OHS [obec] byl u žalovaného proveden test na návykovou látku testerem DrugWipe 5SP s pozitivním výsledkem na THS (kanabis). Zároveň bylo zjištěno, že žalovaný není držitelem příslušného řidičského oprávnění. Tato zjištění soud učinil z potvrzení a dalších listin o dopravní nehodě z policejního šetření vedeného pod [číslo jednací] ze dne 6. 6. 2021 a z přiložené fotografické dokumentace. Následně byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a to příkazem Městského úřadu Varnsdorf [číslo jednací], [anonymizováno], [číslo] PŘ, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 12. 2021, což soud zjistil z uvedeného příkazu. K vozidlu [příjmení] [příjmení] [jméno], [registrační značka], které řídil žalovaný a jímž způsobil škodu, bylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ povinné ručení“), kdy tato skutková zjištění soud učinil z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 18. 11. 2020. Žalobkyně na základě sjednané smlouvy o povinném ručení uhradila poškozenému škodu ve výši 10 285 Kč, což soud zjistil z poukazu [číslo]. 6. Po právní stránce vycházel soud z § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), kdy žalovaný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, ani nebyl osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku a dále vycházel z § 10 odst. 1 písm. i) o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. 7. Žalovaný řídil vozidlo pod vlivem omamné a psychotropní látky THS, kdy zároveň nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, způsobil dopravní nehodu a žalobkyně uhradila poškozenému náhradu vniklé škody. Výše uhrazené škody vyplývá z provedených listinných důkazů. Žalobkyně má tedy právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila v souladu se shora citovaným ustanovením. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 285 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč. 9. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.