15 C 314/2022-32 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení 29 267 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 27. 5. 2003 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému revolvingový úvěr s limitem ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky řádně splácet formou měsíčních splátek do každého 10. dne v měsíci ve výši minimálně 5 % z vyčerpané částky spolu s pojištěním schopnosti splácet ve výši 4,5 % z částky měsíční splátky a se smluvním úrokem ve výši 1,98 % měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky neplatil řádně a včas byl jeho dluh dne 31. 3. 2013 v plné výši zesplatněn. Předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Žalobkyně zaslala soudu dne 21. 10. 2022 vyjádření, v němž uvedla, že žalovaný dne 13. 10. 2020 na svůj dluh uhradil částku 1 536,16 Kč a dne 26. 11. 2020 částku 94,51 Kč. V těchto částkách tedy vzala žalobkyně svůj návrh zpět a oproti žalobě se tedy domáhá zaplacení částky 27 730,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 13. 10. 2020 do 25. 11. 2020 a z částky 27 636,33 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení. [příjmení] 27 636,33 je tvořena dlužnou jistinou ve výši 22 439,11 Kč, smluvním úrokem v částce 3 446,30 Kč, sjednaným pojištěním schopnosti splácet v částce 350,70 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 400 Kč. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 5. V souladu s citovaným ustanovením soud řízení částečně zastavil v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. 7. Z žádosti/smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 27. 5. 2003 soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěrové karty s limitem ve výši 20 000 Kč s úrokovou sazbou 1,98 % měsíčně. Zde žalovaný uvedl, že pracuje jako dělník s čistým měsíčním příjmem 16 000 Kč. Vydání úvěrové karty na základě těchto parametrů bylo právním předchůdcem žalobkyně schváleno. 8. Z všeobecných podmínek spotřebitelského úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy, bylo zjištěno, že byla sjednána smluvní pokuta ve výši 8 % z každé splátky, s jejímž zaplacením je dlužník v prodlení delším než 30 dnů. 9. Z výpisu obratů zaúčtovaných na sporožirový účet od posledního pravidelného výpisu ze dne 27. 5. 2003 soud zjistil, že žalovaný pobíral čistou mzdu ve výši 16 529 Kč. 10. Z výpisu úvěrového účtu klienta soud zjistil, že žalovaný přestal svůj dluh splácet a dne 29. 6. 2007 měl žalovaný dluh ve výši 26 626 Kč Poslední platba na úvěr byla žalovaným provedena dne 12. 7. 2012. 11. Z výběru transakcí soud zjistil, že žalovaný úvěr ve splátkách řádně a včas nesplácel. 12. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 18. 2. 2013 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně odstoupil od úvěrové smlouvy kvůli prodlení se splácením úvěru, kdy úvěr dle sjednané smlouvy zesplatnil k 31. 3. 2013. 13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 9. 2020 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni za úplatu postoupena téhož dne. 14. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 10. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o postoupení jeho pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. 15. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění a stanovila mu lhůtu 7 dní, kdy žalovaný byl zároveň upozorněn o možnosti podání žaloby a následném vymáhání dluhu exekuční cestou. 16. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 17. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne 27. 5. 2003 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek. Žalovaný poskytnutý úvěr splácel nepravidelně, kdy nakonec přestal splácet úplně. Následně, dle smluvních podmínek s ohledem na prodlení žalovaného, přistoupil právní předchůdce žalobkyně k zesplatnění celého úvěru ke dni 31. 1. 2013. Poté byla pohledávka postoupena žalobkyni, která žalovaného v předžalobní výzvě vyzvala k splacení závazku ve lhůtě 7 dnů, kdy žalovaný následně dne 13. 10. 2020 uhradil na svůj dluh částku 1 536,16 Kč a dne 26. 11. 2020 částku 94,51 Kč. Proto vzala žalobkyně co do těchto částek svou žalobu zpět. 18. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících ustanovení. 19. Podle § 497 zákona 513/1991 Sb., ve znění účinném v době uzavření smlouvy, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 20. Žalovaný si dle výše uvedených ustanovení půjčil od právního předchůdce žalobkyně peněžní prostředky a zavázal se je splácet měsíčními splátkami spolu s měsíčním úrokem. Těmto svým povinnostem, ke kterým se smluvně zavázal, však nedostál a splátky řádně a včas nehradil, kdy se tímto svým chováním dostal do prodlení. Vzhledem k tomu shledal soud nárok žalobkyně uvedený v žalobě, po provedeném dokazování a podepřený listinnými důkazy, jako prokázaný. Jelikož žalovaný nezaplatil včas dlužnou částku ve stanovené lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení se splácením peněžitého dluhu a žalobkyně má právo požadovat od něj vedle tohoto plnění také zaplacení úroku z prodlení. Soud tedy s odkazem na uvedená zákonná ustanovení a zjištěný skutkový stav rozhodl tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a žalobkyni její nárok přiznal. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 623 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 171 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 267 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 22. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. 23. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.