20 C 139/2023-22 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 259 115,70 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanými dne 24. 10. 2014 uzavřela smlouvu o úvěru [anonymizováno] (expresní čerpání) ke stavebnímu účtu č. [bankovní účet]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala vést žalovaným účet stavebního spoření do cílové částky a poskytnout žalovaným při splnění podmínek úvěr ze stavebního spoření/překlenovací úvěr. Dne 5. 11. 2014 poskytla na žalobkyně na základě uvedené smlouvy žalovaným finanční prostředky ve výši 350 000 Kč a žalovaní se zavázali tyto finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 5,3 % ročně splácet ve formě pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 730 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci. Jelikož žalovaní finanční prostředky řádně nespláceli a dostali se do prodlení, žalobkyně ke dni 28. 2. 2022 prohlásila celý úvěr za splatný. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 258 8193,70 Kč, smluvní pokutou ve výši 296 Kč a příslušenstvím. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Na základě předložených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o úvěru [anonymizováno] (expresní čerpání) ke stavebnímu spoření s účtem č. [bankovní účet] ze dne 24. 10. 2014 soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovaným finanční prostředky (překlenovací úvěr) ve výši 350 000 Kč a žalovaní se zavázali tyto finanční prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 730 Kč vždy nejpozději k 25. dni v měsíci. Ve smlouvě byl dohodnut úrok ve výši 5,3 % ročně. Ve smlouvě byla pro případ porušení povinností vyplývajících ze smlouvy ujednána smluvní pokuta a dále možnost žalobkyně odstoupit od smlouvy a požadovat okamžité zaplacení celé pohledávky v případě, kdy žalovaní použijí finanční prostředky k jinému účelu, než byl dohodnutý ve smlouvě a dále v případě, kdy jsou v prodlení s placením více než dvou měsíčních plateb nebo s jednou platbou po dobu delší než 3 měsíce. Z výpisu z účtu překlenovacího úvěru za období od 24. 10. 2014 do 30. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaní načerpali finanční prostředky ve výši 350 000 Kč dne 5. 11. 2014. Žalovaní uhradili první splátku 2 730 Kč dne 5. 1. 2015 a následně řádně hradili měsíční splátky ve sjednané výši, a to až do 26. 2. 2020. Následně byly splátky hrazeny pouze nepravidelně, přičemž poslední splátka byla uhrazena dne 10. 10. 2022 ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně tak na úvěrovém účtu ke dni 30. 11. 2022 evidovala záporný zůstatek ve výši 258 819,70 Kč. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 11. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dluhu ve výši 6 690 Kč nejpozději do 28. 2. 2022. Z následného dopisu žalobkyně ze dne 3. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni 28. 2. 2022 a vyzvala žalované k úhradě celé dlužné částky. Z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne 1. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalované k úhradě dluhu ve výši 293 270,10 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní a žalovanými byla dne 24. 10. 2014 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovaným dne 5. 11. 2014 finanční prostředky ve výši 350 000 Kč a žalovaní se zavázali tyto finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 5,3 % ročně splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 730 Kč vždy k 25. dni v měsíci. Žalovaní zpočátku řádně hradili měsíční splátky ve sjednané výši, a to až do 26. 2. 2020. Následně se však dostali do prodlení a poté již byly jednotlivé splátky hrazeny pouze nepravidelně. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaných po výzvě k úhradě dlužné částky přikročila ke zesplatnění celého úvěru ke dni 28. 2. 2022 a vyzvala žalované k úhradě celé dlužné částky. Žalovaní tak ani přes výzvu neučinili a ke dni 30. 11. 2022 činila nesplacená částka jistiny úvěru 258 819,70 Kč. Žalobkyně se tedy se svým nárokem obrátila na soud, přičemž kromě nesplacené jistiny dále požaduje smluvní pokutu ve výši 296 Kč a příslušenství, konkrétně smluvní úrok za období od 2. 4. 2022 do 1. 12. 2022 kapitalizovaný na částku 9 292 Kč, zákonný úrok z prodlení za období od 10. 2. 2022 do 1. 12. 2022 kapitalizovaný na částku 24 862,20 Kč a dále úrok ve výši 5,3 % ročně z dlužné jistiny od 2. 12. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení od 2. 12. 2022 do zaplacení. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil podle ust. § 2395 a násl. o. z. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalovaných splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovaným úvěr poskytla. Žalovaní však úvěr řádně nespláceli a dostali se do prodlení. Úroky z prodlení jsou žalobkyni přiznány v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 358,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 365 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 259 115,70 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 920 Kč ve výši 6 073,20 Kč.