20 C 158/2023-21 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 004,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa], neuhrazených plateb za pojištění a smluvních pokut. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 3. 9. 2018 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa] a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na 30 měsíců. Pro případ porušení povinností vyplývajících ze smlouvy byla mezi stranami ujednána smluvní pokuta. Z faktury [číslo] vystavené dne 10. 1. 2022 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 14 695,80 Kč za spotřebu elektřiny v období od 24. 11. 2020 do 22. 11. 2021, a to se splatností do 31. 1. 2022. Z faktury [číslo] vystavené dne 22. 2. 2022 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 757,65 Kč za spotřebu elektřiny v období od 23. 11. 2021 do 7. 1. 2022, a to se splatností do 14.3.2022. Z faktury [číslo] vystavené dne 9. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 5 600 Kč se splatností do 19. 1. 2022. Z přihlášky k [anonymizována tři slova] ze dne 3. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaný přistoupil jako účastník k pojištění ve variantě [anonymizováno], přičemž se zavázal hradit měsíční částku ve výši 219 Kč. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 3. 9. 2018 uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektrické energie, na jejímž základě se žalobkyně zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa] a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu. Pro případ porušení povinností vyplývajících ze smlouvy byla sjednána smluvní pokuta. Žalobkyně žalovanému za odběr elektrické energie v období od 24. 11. 2020 do 22. 11. 2021 vystavila vyúčtování [číslo] na částku 14 695,80 Kč se splatností do 31. 1. 2022 a za období od 23. 11. 2021 do 7. 1. 2022 vyúčtování [číslo] na částku 757,65 Kč se splatností do 14. 3. 2022. Žalovaný uvedené částky řádně neuhradil, proto žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty v souladu se smlouvou ve výši 5 600 Kč, jež žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] se splatností do 19. 1. 2022 a dále smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení žalovaného s platbou přesahující 10 dní. Žalovaný dále na základě přihlášky k [anonymizována tři slova] ze dne 3. 9. 2018 přistoupil jako účastník k pojištění ve variantě [anonymizováno], přičemž se zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 219 Kč. Žalovaný žádnou z uvedených částek řádně neuhradil ani přes opakované výzvy žalobkyně. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem: Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek a dobu trvání závazku. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2758 občanského zákoníku se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedenou vyfakturovanou částku. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovanou elektřinu a smluvní pokutu v souladu se smlouvou a stejně tak dlužnou částku za neuhrazené pojistné. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 117,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 841 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 004,89 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 840 Kč ve výši 1 436,40 Kč.