20 C 218/2023-19 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky pro zaplacení 644 769,96 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 06. 12. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 480 134 Kč. Žalovaný se zavázal uvedené finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 9,90 % ročně splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 7 989 Kč. Žalovaný však svůj závazek řádně neplnil a dostal se do prodlení, proto žalobkyně využila své práva a ke dni 4. 6. 2022 prohlásila celý úvěr za splatný. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně svůj dluh neuhradil. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 606 211,13 Kč, poplatků ve výši 4 965,16 Kč a příslušenství. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve sjednané výši a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 989 Kč. Dohodnutá úroková sazba činila 9,90 % ročně. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 4. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 606 211,13 Kč a zároveň oznámila žalovanému zesplatnění celého dluhu k uvedenému dni. Dále vznikla žalovanému povinnost uhradit 606 211,13 Kč s úrokem 9,9 % ročně z částky 601 376,86 Kč od 5. 6. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 601 376,86 Kč od 5. 6. 2022 do zaplacení. Dále žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru dne 1. 3. 2019 č. [bankovní účet], přičemž před uzavřením Smlouvy žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč s tím, že úvěr mohl žalovaný čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu (dále jen "Úvěr"). Dále se strany dohodly o navýšení úvěrového limitu, který byl postupně navýšen na 22.000 Kč dle Dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] ze dne 17. 7. 2019 ("Dodatek č. 1) a dále navýšen na 27.000 Kč dle Dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] ze dne 20. 7. 2019 (dále jen "Dodatek č. 2) a Dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] ze dne 27. 7. 2019 (dále jen "Dodatek č. 3). Úvěr byl žalovanému poskytnut bez sledování účelu použití prostředků. Žalovaný se na základě čl. 4 bod 1 Smlouvy zavázal splatit Úvěr s úrokem ve výši 16,90 % p.a. (dále jen "Roční úroková sazba") s tím, že Roční úroková sazba byla stanovena na bázi skutečného počtu dní kalendářního roku v délce 360 dní. Přestože byl žalovaný ze strany žalobce opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas (výzva k úhradě dlužné částky ze dne 27. 2. 2022 a ze dne 24. 3. 2022). Z toho důvodu žalobce uplatnil v souladu s ustanovením čl. 7 bod 1 Smlouvy své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze Smlouvy, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 25. 4. 2022. Jelikož žalovaný do dne stanoveného ve výzvě, tedy do 27. 5. 2022 dlužné splátky neuhradil, byl Úvěr prostřednictvím dopisu ze dne 28. 5. 2022 zesplatněn ke dni 27. 5. 2022. Dlužná částka ke dni zesplatnění (27. 5. 2022) je pak tvořena součtem poskytnutého plnění ve výši 95.083,23 Kč od kterého jsou odečteny splátky žalovaného ve výši 62.289,89 Kč, tj. částka ve výši 32.793,34 Kč, která se shoduje s údajem uvedeným v transakční historii. K dlužné částce je třeba připočítat ještě řádný úrok ve výši 16.828,40 Kč, který byl hrazen samostatnými splátkami v celkové výši 14.546,40 Kč (v transakční historii pod položkou "splátka řádného úroku" nebo "splátka úroku po splatnosti") v rozdílu tedy 2.282 Kč. K této částce je třeba připočítat ještě zbytek neuhrazených cen a přistoupení k pojištění, které nepřirůstaly k jistině, v celkové výši 21.640 které byly hrazeny samostatnými splátkami v celkové výši 18.220 Kč (v transakční historii pod položkou "splátka poplatku" a "splátka poplatku po splatnosti") v rozdílu 3.420 Kč a dále též neuhrazený úrok z prodlení v celkové výši 133,15 Kč, který byl hrazen splátkami v celkové výši 69,66 Kč, v rozdílu tedy 63,49 Kč. Výsledná dlužná částka proto ke dni zesplatnění 38.558,83 Kč. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalovaného splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úroky z prodlení jsou žalobkyni přiznány v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 691 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 25 791 Kč a nákladů, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % celkem 26 691 Kč.