20 C 273/2023-22 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 796 006,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 12. 08. 2021 uzavřena smlouva o konsolidačním úvěru na částku 796 133 Kč [číslo]. Žalovaný se zavázal uvedené finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 8,99 % ročně splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 10 190 Kč. Žalovaný však svůj závazek řádně neplnil a dostal se do prodlení, proto žalobkyně využila své práva a ke dni 22. 6. 2022 prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně svůj dluh neuhradil. Žalovaný dluh nezaplatil a nikterak nereagoval. Žalobkyně zaslala prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvu žalovanému dne 21.2.2023 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o úvěru dne 12. 08. 2021 uzavřena smlouva o konsolidačním úvěru na částku 796 133 Kč [číslo] a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 190 Kč. Dohodnutá úroková sazba činila 8,99 % ročně. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 22. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu a zároveň oznámila žalovanému zesplatnění celého dluhu k uvedenému dni. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného u žalované soud zjistil, že žalovaný načerpal finanční prostředky sjednané splátky nehradil. Konečný zůstatek dluhu žalovaného činí 796 006,01 Kč. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 21.2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou, na kterou žalovaný nereagoval. Mezi účastníky byla dne 12. 08. 2023 uzavřena smlouva o konsolidačním úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 796 133 Kč na úvěrový účet a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet spolu s úrokem ve výši 8,99 % v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 190 Kč. Žalovaný však na svůj dluh nehradil a dostal se do prodlení. Žalobkyně proto prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 22. 6. 2022, o čemž žalovaného informovala dopisem. Žalovaný následně ani přes výzvu žalobkyně svůj dluh neuhradil. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalovaného splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úroky z prodlení jsou žalobkyni přiznány v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 74 675 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 31 841 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 796 006,01 Kč sestávající z částky 11 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % celkem náklady řízení činí 74 675 Kč.