20 C 371/2022-20 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je nárok o zaplacení 51 344,80 Kč za neoprávněný odběr elektrické energie. Stanovisko žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. Žalovaný následně shodně s žalobcem projevil vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto projednal věc ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když rozhodoval na základě tvrzení žalobce a jím předložených listinných důkazů. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům: Žalobce uvedl, že dne 13.04.2022 byl zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie v odběrném místě žalované na adrese [adresa]. Dne 7.5.2021 byla ze strany obchodníka s elektřinou ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, stav elektroměru k tomuto dni činil ( (VT 26 484 kWh, NT 16 304 kWh). Dne 13. 4. 202) Následně až do 13.4.2022 kdy byl elektroměr odpojen, probíhal neoprávněný odběr, stav elektroměru k uvedenému dni činil VT 31 374 kWh, NT 18 110 kWh. Stav elektroměru při demontáži byl. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 341 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od 7.5.2021 (ukončení smlouvy) do 13.4.2022 (odhalení neoprávněného odběru) se skládá z rozdílu počátečního stavu na měřidle a konečného stavu, a to rozdílu vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT) vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, ke které je připočítáno DPH (D6). ( (31374 kWh - 26484 kWh) + (18110 kWh - 16304 kWh)) x 5, 72192 Kč/kWh = 38313,98 Kč. Platba za stálý příkon dle § 17 odst. 3) písm. b) bod 1. vyhl. č. 359/2020 Sb., ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době trvání NO ve výši 1.612,05 Kč Neoprávněným odběrem byla způsobena škoda ve výši 39.926,03 Kč (spotřeba energie + platba za příkon). Elektroměr zaznamenal skutečnou spotřebu odběrného místa v souladu s judikaturou ústavního soudu ÚS 668/15. Soud zjistil z výpočtu náhrady škody, faktury vystavené žalované a protokolu o kontrole odběrného místa, že dne 13.04.2022 byl zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie v odběrném místě žalované na adrese [adresa] Náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru činí 11 273,57 Kč. Částka 161,43 Kč činí platbu za příkon. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 51.344,80 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 39.926,03 Kč včetně DPH vypočítané dle vyhlášky a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 11.418,77 Kč včetně DPH. Žalobcem byla vystavena dne 26.4.2022 faktura [číslo] splatná dne 17.5.2022 na částku ve výši 29.309,50 Kč (D8). Žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému upomínku (D9) ze dne 31.5.2022 s výzvou zaplatit neuhrazenou částku. Na výše uvedenou upomínku nebylo ze strany žalovaného žádným způsobem reagováno Ke dni podání žaloby žalovaný dosud neuhradil dlužnou částku, a to ani po odeslání předžalobní výzvy ze dne 15.6.2022 (D10), která obsahovala výzvu k úhradě dlužné částky. S úhradou výše uvedené faktury je tak žalovaný v prodlení, a to od 18.5.2022. Žalobce tak požaduje zákonný úrok z prodlení z částky ve výši 51.344,80 Kč od 18.5.2022 do zaplacení. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona jsou škodou i prokazatelně nezbytné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. K poskytování vybraných služeb v oblasti měření elektrické energie pro distributora elektřiny, společnost [právnická osoba] jako žalobkyni, a to zejména služeb souvisejících s odhalováním a řešením neoprávněných odběrů elektřiny, je od 1. 6. 2014 zmocněna společnost [právnická osoba], která se stala ve sdružení se spol. [právnická osoba], vítězem zadávacího řízení konaného v rámci veřejné zakázky na služby ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. V rámci veřejné zakázky byla soutěžena cena za komplexní službu, tedy souhrn činností nezbytných k řádnému provedení kontroly odběrného místa za účelem zjištění, odstranění a přerušení neoprávněného odběru. V rámci zadávacího řízení byla hodnocena nejnižší nabídková cena a tato byla rovněž posuzována z hlediska přiměřenosti i možného podezření na cenu mimořádně nízkou. Žalobkyně vybrala tedy tu nejvýhodnější a nejnižší cenu a tím dosáhla své zákonné povinnosti co by řádného hospodáře. Dalším důvodem využití externího dodavatele služeb je nestrannost a nezávislost na ekonomickém výsledku žalobkyně, jelikož v minulosti byla žalobkyně napadána, že technici, co by zaměstnanci mají zájem na ekonomickém výsledku zaměstnavatele, a proto mohou neoprávněný odběr u zákazníka způsobit úmyslně. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 11.273,57 Kč představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce 2 techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. Částka je dále navýšena o daň z přidané hodnoty. Náklady na zjištění neoprávněného odběru se podle § 51 odst. 3 zák. č. 458/2000Sb. Energetického zákona považují za součást náhrady škody. Nejde tedy o náklady v pravém slova smyslu a konstrukce tohoto nákladu jako součásti náhrady škody je tedy ospravedlnitelná. Neoprávněný odběr byl postaven najisto, v důsledku čehož žalobkyně podala žalobu na náhradu škody. Kdyby neoprávněný odběr potvrzen nebyl, nebyla by žalobkyně ani oprávněna jakoukoliv škodu po žalované požadovat, a tudíž by ani tyto náklady na zjištění neoprávněného odběru (dle právní konstrukce součást náhrady škody) nebylo možno po žalované požadovat (nález ÚS 1476/16). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří soudní poplatek z žaloby ve výši 900 Kč a 2x režijní paušál po 300 Kč za předžalobní výzvu a podání žaloby.