20 C 93/2023-20 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 641 731,36 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 14. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 646 044 Kč. Žalovaný se zavázal uvedené finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 7,99 % ročně splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 7 911 Kč. Žalovaný však svůj závazek řádně neplnil a dostal se do prodlení, proto žalobkyně využila své práva a ke dni 1. 1. 2022 prohlásila celý úvěr za splatný. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně svůj dluh neuhradil. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 636 766,20 Kč, poplatků ve výši 4 965,16 Kč a příslušenství. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 10. 2020 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 646 044 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 911 Kč se splatností poslední splátky dne 14. 10. 2030. Dohodnutá úroková sazba činila 7,99 % ročně. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 1. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 642 161 Kč a zároveň oznámila žalovanému zesplatnění celého dluhu k uvedenému dni. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného u žalované soud zjistil, že žalovaný načerpal finanční prostředky ve výši 646 044 Kč. Za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 sjednané splátky hradil pouze částečně, a to v období od ledna do června 2021 ve výši 7 911 Kč a v srpnu 2021 ve výši 7 973 Kč. Konečný zůstatek na úvěrovém účtu tak činí - 642 137,54 Kč. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 24. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 723 863,71 Kč nejpozději ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy. Z uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla dne 14. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 646 044 Kč na úvěrový účet a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet spolu s úrokem ve výši 7,99 % v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 911 Kč. Žalovaný však na svůj dluh hradil pouze částečně a dostal se do prodlení. Žalobkyně proto prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 1. 1. 2022, o čemž žalovaného informovala dopisem. Žalovaný následně ani přes výzvu žalobkyně svůj dluh neuhradil. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalovaného splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úroky z prodlení jsou žalobkyni přiznány v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 66 326 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 25 670 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 641 731,36 Kč sestávající z částky 10 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 600 Kč ve výši 7 056 Kč.