21 C 212/2023-20 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 50 361 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že při zjišťování údajů o vozidlech, neexistenci pojištění a povinných osobách vycházela žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu upraveného v § 15 odst.1 až 3 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jímž bylo zjištěno, že motorové vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, ale v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 342 dní k němu nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, která je v daném případě na základě výše uvedeného zákona stanovená dle § 2 vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou 65 Kč, neboť v případě předmětného vozidla se jedná o automobil nad [číslo] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3 a výše příspěvku v tomto případě činí 22 230 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období sestávajícího ze základu příspěvku ve výši 22 230 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 2x 300 Kč; dlužnou částku žalovaný ani přes následné upomínky a předžalobní výzvu neuhradil. Dále bylo zjištěno, že motorové vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, ale v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 243 dní k němu nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, která je v daném případě na základě výše uvedeného zákona stanovená dle § 2 vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou 65 Kč, neboť v případě předmětného vozidla se jedná o automobil nad [číslo] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3 a výše příspěvku v tomto případě činí 15 795 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období sestávajícího ze základu příspěvku ve výši 15 795 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 2x 300 Kč; dlužnou částku žalovaný ani přes následné upomínky a předžalobní výzvu neuhradil. Dále bylo zjištěno, že motorové vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, ale v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 126 dní k němu nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, která je v daném případě na základě výše uvedeného zákona stanovená dle § 2 vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou 86 Kč, neboť v případě předmětného vozidla se jedná o nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do [anonymizováno] [hmotnost] a výše příspěvku v tomto případě činí 10 836 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období sestávajícího ze základu příspěvku ve výši 10 836 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč; dlužnou částku žalovaný ani přes následné upomínky a předžalobní výzvu neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 115 a o.s.ř. soud o věci rozhodl bez nařízení jednání. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že tato vyzvala žalovaného k zaplacení částky 50 361 Kč ve lhůtě nejméně 30 dnů jako zákonného příspěvku nepojištěných shora uvedených vozidel, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník vozidel a vozidla neměla ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč a 86 Kč, náklady na uplatnění činily 300 Kč za každou z pěti upomínek. Žalovaný ani přes další upomínání, včetně předžalobní výzvy, dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. Podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník a provozovatel vozidla povinen uhradit [anonymizováno] ([název žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí dle § 2a citované vyhlášky 300 Kč. Žalobkyně tak prokázala svá tvrzení v žalobě a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl, když vozidla neměla ve výše uvedených obdobích uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a žalovaný ani netvrdil, že by tuto povinnost neměl mít, včetně povinnosti zaplatit úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené vyhláškou č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 502,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 015 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 361 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 320 Kč ve výši 2 167,20 Kč Náklady řízení jsou splatné k rukám advokátky, která žalobkyni zastupovala (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.