25 C 158/2023-40 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 9 964 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které se žalovaná zavázala v rámci sjednaných smluvních podmínek žalobkyni vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 030 Kč. Jelikož žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, žalobce požaduje krom zaplacení dlužné (nesplacené) jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 030 Kč dále taktéž zaplacení poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 110 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, poplatku za službu Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 945 Kč.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve věci byla v průběhu celého soudního řízení nečinná.Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se ani jeden z účastníků řízení nedostavil, a soud proto ve věci jednal a věc rozhodl v jejich nepřítomnosti.Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvu s názvem Smlouva o úvěru, jež je účastníky vedena pod VS č. , hodnota, ze dne , datum, , listinou nazvanou Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Sazebníkem platným od , datum, , Souhlasem se zpracováním osobních údajů, Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně, , právnická osoba, podmínkami platnými od , datum, , Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ve výši 7 000 Kč, listinou s názvem Identifikované příjmy, Obecnými principy posuzování a filosofií žalobkyně a listinou s názvem Autorizace ověření totožnosti. Žalobkyně rovněž doložila předžalobní výzvu ze dne , datum, , kterou byla žalovaná o zaplacení dlužné částky upomínána.Pokud se týká toho, jakým způsobem a v jaké intenzitě žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru, zkoumala (posuzovala) schopnost žalované splatit navrhovaný úvěr, žalobkyně dle jejího tvrzení provedla v souladu s interní metodikou schválenou , Anonymizováno, náhled do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, konkrétně do databází , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí se závěrem, že žalovaná byla a je schopna své závazky splácet, neboť nebyla vedena ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Žalobkyně dále vycházela z informací získaných od žalované získaných prostřednictvím licence, kdy na základě souhlasu žadatele o úvěr poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na jeho účtech, případně žalobkyně vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících její pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 21 100 Kč, která dle tvrzení žalobkyně umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované, což žalobkyně doložila výpisem o posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého žalovanou v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR.Žalobkyně však výši zjištěných příjmů a výdajů žalované, jež na základě poskytnutých údajů od žalované před uzavřením smlouvy o úvěru řádně ověřila, k čemuž jí soud vyzval, neposkytla žádný důkaz.Soud na základě žalobkyní doložených listin zjistil takový skutkový stav věci, podle kterého byla mezi účastníky dne , datum, uzavřena smlouva s názvem Smlouva o úvěru vedená pod VS č. , hodnota, , na základě které byly žalované žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 7 000 Kč. Mělo se jednat o bezúčelový úvěr, RPSN byla stanovena ve výši 2115,69 %, poplatek za sjednání úvěru byl stanoven na částku 2 030 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit v jednorázové splátce stanovené částkou 9 334 Kč, jež nabyla splatnosti dne , datum, . Peněžní prostředky byly žalované co do výše 7 000 Kč poskytnuty, a to formou bezhotovostního převodu, avšak k jejich splacení, a to ani částečnému, žalovanou nedošlo.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě , právnická osoba, přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negati