25 C 261/2023-22 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl žalovaný splácet v měsíčních splátkách po , částka, , což však nečinil, proto žalobkyně prohlásila ke dni , datum, celý úvěr za splatný a vyčíslila dlužnou částku na jistině , částka, , poplatcích , částka, , na smluvním úroku , částka, vyčísleném za období od , datum, do , datum, , na zákonném úroku z prodlení , částka, vyčísleném za období od , datum, do , datum, a dále za období následující, tj. za období od , datum, požaduje taktéž smluvní a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru do dne zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Na základě výzvy soudu účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud ve věci provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, kterými jsou Smlouva o úvěru ze dne , datum, , Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, Ceník ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, Výpisy z úvěrového účtu žalobkyně, Výpis plateb žalovaného a výpočet dluhu, Oznámení o okamžité splatnosti dluhu ze dne , datum, a Výzva k úhradě dluhu ze dne , datum, , na základě kterých dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , přičemž v daném případě byla účelem smlouvy konsolidace úvěrů a půjček žalovanému poskytnutých, tj. v daném případě se jedná o úplné splacení původních úvěrů a jejich sloučení do jednoho nového úvěru, konkrétně se dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, jednalo o úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty věřitele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . ve vztahu ke kartovému účtu: č. , č. účtu, a úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty věřitele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .: , Anonymizováno, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po , částka, , což však nečinil, proto žalobkyně prohlásila dne , datum, úvěr za splatný a vyčíslila dlužnou částku na jistině úvěru ve výši , částka, , poplatcích ve výši , částka, , smluvním úroku ve výši , částka, vyčísleném za období od , datum, do , datum, , zákonném úroku z prodlení ve výši , částka, vyčísleném za období od , datum, do , datum, a za období následující, tj. za období od , datum, požaduje taktéž smluvní a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru do dne zaplacení.5. Při právní kvalifikaci vycházel soud zejména z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a následného právního posouzení věci dospěl soud k takovému závěru, podle kterého žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 a následující o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přičemž v daném případě se jednalo o konsolidaci již existujících úvěrů, a žalovaný se zavázal takto poskytnutý úvěr žalobkyni splácet spolu se sjednanými úroky a náklady za úvěr v 96 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka měla připadnout na , datum, . Žalovaný svému závazku úvěr řádně a včas splácet nedostál, přičemž režim splácení úvěru a výše dluhu byla žalobkyní prokázána na základě výpisů z úvěrového účtu žalovaného a přehledu stavu úvěrového účtu (tzv. podkladem pro soudní řízení). Žalobkyně z důvodu porušení režimu splácení úvěru úvěr ke dni , datum, zesplatnila a požádala o splacení celého dluhu. Soud v důsledku absence tvrzení žalovaného o řádném splácení úvěru a výše zaplacených splátek považuje tvrzení žalobkyně o existenci a výši dluhu za prokázané shora citovanými listinnými důkazy. Úroky z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu s ustanovením § 1970 o. z.7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, (dle sazebníku, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích), z odměny za zastupování ve výši , částka, (3 x , částka, za tři úkony poskytnuté právní služby advokátem: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, předžalobní upomínka k zaplacení dlužné částky) dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), ze tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Náhrada nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně.