25 C 340/2022-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení 10 000 Kč s odůvodněním, že žalobkyně, jakožto poskytovatelka služeb elektronických komunikací s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které žalovanému poskytovala služby spočívající v příjmu televizního vysílání prostřednictvím internetu do [datum] (dne ukončení smlouvy). Za účelem realizace poskytovaných služeb byla žalovanému pronajata dvě zařízení: [anonymizována tři slova] sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno] číslo [anonymizováno], která žalovaný po ukončení smluvního vztahu žalované nevrátil. [příjmení] 10 000 Kč představuje smluvní pokutu vzniklou v důsledku nesplnění této povinnosti. To, že o zaplacení žalované částky žalobkyně žalovaného upomínala, prokázala předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Ve věci zůstal v průběhu celého soudního řízení nečinný. Soud ve věci jednal a věc rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání a při svém rozhodnutí vycházel z předložených listinných důkazů žalobkyně. Žalobní tvrzení žalobkyně ohledně uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejího obsahu, převzetí dotčených zařízení a výše dluhu žalobkyně vůči žalovanému prokázala zejména citovanou smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací a předžalobní výzvou, ze které vyplývá, že žalovaný v rozsudku blíže citovaná zařízení žalobkyni nevrátil. Žalovaný pak v řízení netvrdil, že zařízení žalobkyni vrátil, případně, že dluh vůči žalobkyni neexistuje z jiného právního důvodu. Na základě shora provedených důkazů žalobkyně prokázala výši dlužné žalované částky, a to v celkové výši 10 000 Kč, jež představuje smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a dále podle ustanovení § 2048 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upravujících smluvní pokutu. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný procesní úspěch, přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč (dle příslušné položky sazebníku, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, z odměny za zastupování ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč za tři právní úkony: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů ke třem úkonům poskytnuté právní služby po 100 Kč, tedy 300 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (za tři poskytnuté úkony právní služby: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky). Protože advokát žalobce doložil kopií osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty, že je plátcem této daně, soud mu dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i nárok na úhradu 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení představují částku 1 489 Kč.