27 C 103/2023-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se domáhá zaplacení 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 390 Kč a 300 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 345 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 800 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z 12 690 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dne [datum], žalovaná byla v době uzavření podnikatelem, žalované byl poskytnut ´věr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná byla povinna úvěr zaplatit ve splátkách s tím, že poplatek za úvěr činil 2 390 Kč. Svoji platební povinnost porušila, dluh nezaplatila. 2. Soud ze smlouvy ze dne [datum] a z dokladu o poskytnutí úvěru zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dne [datum], žalovaná byla v době uzavření podnikatelem, žalované byl poskytnut ´věr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná byla povinna úvěr zaplatit ve splátkách s tím, že poplatek za úvěr činil 2 390 Kč. Svoji platební povinnost porušila, dluh nezaplatila. Žalovaná se zavázala zaplatit pro případ prodlení smluvní úrok 0,5 % denně a smluvní pokutu 50 % z dluhu. 3. Podle § 2395 o.z., Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 an. o.z. Žalovaná byla v době uzavření podnikatelem, žalované byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná byla povinna úvěr zaplatit ve splátkách s tím, že poplatek za úvěr činil 2 390 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit pro případ prodlení smluvní úrok 0,5 % denně a smluvní pokutu 50 % z dluhu. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, dluh nezaplatila, uložil jí soud uhradit žalobci dlužnou jistinu dluhu včetně poplatků, smluvní pokuty a sjednaného úroku. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 900 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b vyhl. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.. Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad. 5. Soud ve věci aplikoval pro určení výše odměny advokátu žalobce ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., podle kterého, v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 20 000 Kč 300 Kč. Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobci uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobce nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska specifikace smluvních stran, data uzavření smlouvy, porušení povinností žalovanou stranou a splatnosti dluhu. Typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Pokud jde o podmínku aplikace § 14b vyhlášky z hlediska opakovanosti návrhů (blíže viz usnesení krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka]), zjistil soud z aplikace ISAS, že žalobce vede u Okresního soudu v Děčíně více řízení.