27 C 192/2023-19 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 6 938,47 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 692,81 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným. Žalovanému byl poskytnut úvěr 5 000 Kč, který se zavázal splatit do [datum]. Vzhledem k tomu, že nesplácel řádně a včas, žalobce dluh zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Soud zjistil, že na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným byl žalovanému poskytnut úvěr, který se zavázal splatit do [datum]. Vzhledem k tomu, že nesplácel řádně a včas, soud uložil žalovanému dluh zaplatit spolu se sjednanými úroky a zákonnými úroky z prodlení a nákladů na uplatnění pohledávky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Podle § 2395 o.z., Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 an. o.z. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobci byla postoupena pohledávka za žalovaným. Žalovaný dluh ve vztahu k žalobci uznal. Vzhledem k tomu, že nesplnil povinnost dluh vrátit, uložil soud žalovanému dluh žalobci zaplatit. Soud zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhá zaplacení smluvní pokuty. Nárok na smluvní pokutu odvozuje žalobce od ujednání obsaženého ve smlouvě, podle kterého v případě prodlení klienta s úhradou jistiny úvěru je klient povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky. Smlouva sjednaná mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je tzv. smlouvou spotřebitelskou, neboť její smluvní stranou na jedné straně je dodavatel, tedy osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti (viz výpis z obchodního rejstříku právního předchůdce žalobce) a na druhé straně spotřebitel. Na právní vztahy ze smlouvy se uplatní právní závěry formulované judikaturou Ústavního soudu vztahující se k posuzování ujednání o smluvní pokutě ve spotřebitelských vztazích. Jak judikuje Ústavní soud (viz např. nález sp. zn. I. ÚS 342/09 nebo sp. zn. Pl. ÚS 1/10 – dostupné na [webová adresa]), východiskem spotřebitelské ochrany je postulát, podle něhož se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném postavení s profesionálním dodavatelem, a to s ohledem na okolnosti, za nichž dochází ke kontraktaci, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva a snazší dostupnost právních služeb a konečně se zřetelem na možnost stanovovat smluvní podmínky jednostranně cestou formulářových smluv. … Společným znakem této nové kogentní právní úpravy je tedy snaha cestou práva vyrovnat tuto faktickou nerovnost, a to formou omezení autonomie vůle (I. ÚS 342/09). Jestliže jsou … ve spotřebitelských smlouvách stanoveny různě kombinované či kumulované sankce - pouze pro spotřebitele - …, nelze - ve svém souhrnu - než považovat takové odsouzeníhodné, vpravdě lichvářské smlouvy za protiprávní a zákonná ustanovení, jež je umožňují, za protiústavní (Pl. ÚS 1/10). Soud posuzoval platnost smluvních ujednání v souladu s uvedenými kritérii a dospěl k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru upravující povinnost zaplatit smluvní pokutu pro případ prodlení dlužníka s úhradou kterékoliv splátky je neplatné, neboť v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, neboť stanovené sankce pro případ porušení smlouvy o úvěru postihují výlučně spotřebitele. Soud proto zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhá zaplacení smluvní pokuty. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b vyhl. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad.