32 C 170/2022-39 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 20 531,44 Kč a zákonného úroku z prodlení. Uvedla, že žalované poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 19 990 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 048 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci od 17. 4. 2021 s úrokem ve výši 18,11 % a s pojištěním ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný uhradil pouze částku 1 648 Kč dne 7. 5. 2021 a 2 729 Kč dne 8. 7. 2021, zbývající část úvěru nevrátil, proto žalobkyně požaduje i smluvní pokutu ve výši 322,17 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že účastníci se dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalované částku ve výši 19 990 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou vrátit ve 24 splátkách s úrokem ve výši 18,11 % ročně a dále hradit pojištění úvěru ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Včetně pojištění měla měsíční splátka činit 1 048 Kč s tím, že splátky jsou splatné k 17. dni v měsíci od 17. 4. 2021. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala hradit částku 0,1% denně z dlužné částky z prodlení a dále se zavázala nahradit oprávněné částku 600 Kč na nákladech spojených s vymáháním splatného závazku. Ve smlouvě rovněž žalovaná deklarovala, že bydlí v nájmu a náklady na bydlení činí částku 10 000 Kč měsíčně. Ve smlouvě je žalovaná označena rodným číslem a nevyplývá z ní, že by byla uzavřena v rámci podnikatelské činnosti žalované. 4. Z výpisu z běžného účtu a výplatní pásky má soud za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala výši příjmů žalované. 5. Z výpisu úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované dne 25. 3. 2021 částku ve výši 19 990 Kč, současně soud zjistil, že ke dni 8.7.2021 vyrovnala stav úvěrového účtu na nulu, tedy k tomuto dni byly uhrazeny veškeré dlužné splátky, jakož i náklady na vymáhání či smluvní pokuty. Tím byly vyrovnány splátky splatné do dne 17.6.2021. Další platby žalovaná žalobkyni neuhradila. 6. Z důvodu nehrazení splátek žalobkyně přípisem ze dne 27. 12. 2021 odstoupila od úvěrové smlouvy a zesplatnila zbylou část úvěru ke dni 31. 1. 2022. 7. Dne 1. 2. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby, jak soud zjistil z příslušné výzvy. 8. Na základě shora uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalované jakožto spotřebiteli částku 19 990 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit ve 24 splátkách s úrokem ve výši 18,11 % ročně a dále hradit pojištění úvěru ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Včetně pojištění měla měsíční splátka činit 1 048 Kč s tím, že splátky jsou splatné k 17 dni v měsíci od 17. 4. 2021. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala hradit částku 0,1% denně z dlužné částky z prodlení a dále se zavázala nahradit oprávněné částku 600 Kč na nákladech spojených s vymáháním splatného závazku. Před poskytnutím částky žalobkyně zkoumala výši příjmů a výdajů žalované. Žalovaná ke dni 8. 7. 2021 uhradila veškeré peněžní závazky splatné do 17. 6. 2021, zbylou část úvěru žalovaná ani přes předžalobní výzvu neuhradila. 9. Právní poměry účastníků se řídí § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 2048 o. z. si mohou strany pro případ porušení smluvené povinnosti ujednat smluvní pokutu, a to buď v určité výši nebo způsobem, jak se výše smluvní pokuty určí. Věřitel může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 10. Po zohlednění částečných úhrad má tedy žalobkyně nárok na vrácení zbytku jistiny ve výši 17 866,37 Kč, dlužných částek pojištění za období do zesplatnění úvěru ve výši 294 Kč, sjednaných nákladů za vymáhání ve výši 600 Kč a na smluvní pokutu ve výši 322,17 Kč za prodlení se splátkami od 17. 7. 2021 do 16. 11. 2021. Co se týče úroku z úvěru, jelikož smlouvu žalovaná uzavřela jako spotřebitel, aplikoval soud na souzenou věc i ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelského úvěru, v platném znění, podle kterého u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 11. V daném případě žalovaná uhradila veškeré splátky splatné do 17. 6. 2021, dne 18. 7. 2021 se tak dostala prvně do prodlení se splátkou splatnou dne 17. 7. 2021. Dne 16. 10. 2021 tak uplynulo 90 dnů od prodlení povinné. Žalobkyně má tedy právo na úrok z částky 17 866,37 Kč od 1. 7. 2021 do 16. 10. 2021 ve výši 18,11 % ročně (když úrok byl účtován na měsíční bázi), od 17.10.2021 do 31.1.2022, tedy do data, do kterého podle žaloby požadovala zaplacení úroku, již jen úrok ve výši 8,5 % ročně, neboť ke dni 1. 7. 2021 činila reposazba 8 %. Kapitalizovaný úrok tak činí částku 1402,57 Kč. Soud tedy žalobkyni přiznal částku 20 485,11 Kč a pro částku 46,33 Kč představující zbylou část úroku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto má žalobkyně právo i na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že ke dni 1. 1. 2022 činila repo sazba 3,75 %, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši 11,75 %. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, když její neúspěch byl nepatrný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 274 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 822 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 531,44 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.