6 C 138/2023-17 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení peněžní částky 98 777,28 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný dne [datum] uzavřel se žalobkyní rámcovou smlouvu [číslo] s pojištěním, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě dne [datum] pak žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, dostal se do prodlení a žalobkyni dluží na jistině částku 87 633,28 Kč, na smluvním úroku pak částku 2 165,82 Kč za období od [datum] do [datum]. Dále žalovaný dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě požádal žalobkyni dne [datum] o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč, v jejímž rámci si žalovaný sjednal vedení běžného účtu s poskytováním kontokorentního úvěru s limitem 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal platit úrok z úvěru ve výši 18,9 % ročně a za služby poskytované ceny podle sazebníku žalobkyně. Součástí smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný neplnil podmínky kontokorentu, proto byl v souladu s podmínkami pro poskytnutí kontokorentu kontokorent zablokován a ke dni [datum]. Žalovaný dluží částku 10 000 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 377,88 Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyně dále vznesla požadavek na zaplacení nákladů účelně vynaložených žalobkyní na vymáhání dluhu po žalované (upomínání žalovaného opakované telefonické, SMS zprávami, internetové bankovnictví) ve výši 1 000 Kč, což bylo účastníky sjednáno v rámcové smlouvě, pojistného ve výši 144 Kč a zákonného a smluveného úroku z prodlení. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil. Soud vzal za svá skutková zjištění, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 110 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet peněžní prostředky pravidelnými měsíčními splátkami, skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 9,9 %. Tento svůj závazek žalovaný nedodržel. V souladu se smlouvou proto přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni [datum] a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný dluží na jistině částku 87 633,28 Kč, na kapitalizovaném úroku ke dni zesplatnění částku 2 165,82 Kč. Dále žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě smlouvu o poskytnutí kontokorentu, v jejímž rámci se smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu a poskytování kontokorentního úvěru k tomuto běžnému účtu. Žalovaný účet přečerpal, takže na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 10 000 Kč, který neuhradil. Žalobkyně proto dne [datum] smlouvu u poskytování kontokorentu vypověděla. Shora uvedená zjištění soud učinil z rámcové smlouvy, dodatku [číslo] k rámcové smlouvě, podmínek pro používání kontokorentu, předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, mimořádný výpis z běžného účtu žalovaného. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 98 777,28 Kč a smluveného úroku z této částky, to vše na základě smluvních ujednání včleněných do smlouvy o úvěru. Účastníci v obou případech uzavřeli podle ust. § 2395 a násl. o. z. úvěrovou smlouvu, na jejichž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr. Žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr žalovanému poskytla. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy (řádně žalobci poskytnuté peněžní prostředky včetně jejich úrokového navýšení nesplácel), využila žalobkyně svého práva a pohledávku zesplatnila. Smlouvou o poskytování kontokorentu žalovaný své povinnosti, vyplývají pro něj z uzavřené smlouvy, porušil tím, že přečerpal zůstatek účtu a vzniklý dluh (debetní zůstatek) neuhradil. Žalovaný tím, že nezaplatil žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru a dohodnutého úroku z úvěru, vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z), jehož výše je uvedena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 952 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.