6 C 149/2023-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení 4 842,29 Kč s příslušenstvím, a to jednak v podobě smluveného úroku, tak i zákonného úroku z prodlení. Na odůvodnění těchto svých žalobních požadavků uvedla, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) se žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru vedeného na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] na základě kterého byl žalované poskytnut úvěrový rámec 5 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu. Žalovaná se dále zavázala ode dne čerpání úvěru platit úrok ve výši 16,9 % ročně, dále poplatek ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru a poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou, což bylo účastníky sjednáno ve smlouvě o revolvingovém úvěru. Žalovaná se zavázala splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplácela a právní předchůdce žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila, přičemž žalovaná na jistině dluží částku 4 842,29 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení ze dne [datum]. Žalovaná k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradila, k věci se nevyjádřila. Soud vzal v řízení za prokázáno, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dohodu, na jejímž základě následně právní předchůdce žalobkyně umožnil žalované čerpat peněžní prostředky až do výše 5 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Tyto pravidelné měsíční splátky však žalovaná řádně neplnila, přičemž na jistině úvěru zůstala dlužna částku 4 842,29 Kč. Po právní stránce byl vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou posouzen jako smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázal peněžní prostředky vrátit, a to včetně úrokového navýšení 16,9 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnil, když poskytl ve prospěch žalované peněžní prostředky. Žalovaná oproti tomu porušil svoji smluvní povinnost a nesplnila svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky. Žalovaná se nezaplacením peněžních částek v dohodnutých termínech dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 obč. zák.), který je příslušenstvím peněžité pohledávky ve výši uvedené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože nároky právního předchůdce žalobkyně na zaplacení žalované částky, včetně jejího příslušenství byly platně postoupeny na žalobkyni (§ 1879 o.z.), soud zavázal žalovanou tyto částky žalobkyni zaplatit. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 842,29 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.