6 C 19/2023-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 10 495,42 Kč s příslušenstvím při tvrzení, že na základě smluvního vztahu založeného dne [datum] dodával právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) žalované elektřinu do odběrného místa: [ulice a číslo], [obec] [anonymizováno] – [obec] nad [příjmení], přičemž žalovaná za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] nezaplatila částku 10 186,59 Kč (faktura [číslo] se splatností dne [datum]), dále pak za období od [datum] do [datum] částku 308,83 Kč (faktura [číslo] se splatností dne [datum]). Žalobkyně se rovněž domáhá zaplacení úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou, včetně jejího příslušenství, postoupena žalobkyni. Žalovaná k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradila, ve věci se nevyjádřila. Soud vzal v řízení za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázal platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Z příslušných faktur má soud dále za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované spotřebu elektřiny celkovou částkou 10 495,42 Kč, kterou žalovaná nezaplatila. Žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ust. § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou tedy vznikl ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny za dodanou elektřinu podle dohodnutých podmínek a žalované (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Zároveň zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni i příslušenství žalovaných pohledávek v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka na zaplacení dlužných plateb za odebranou elektřinu, jakož i pohledávka na zaplacení příslušných poplatků, byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 495,42 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.