6 C 318/2023-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 5 860,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s tím, že žalovaná v období od [datum] do [datum] v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], svévolně odebírala plyn z distribuční sítě žalobkyně. Následkem tohoto jednání žalované vznikla žalobkyni škoda ve výši, která byla stanovena na základě příslušné vyhlášky vydané na základě zmocňovacího ustanovení energetického zákona částkou 5 860,55 Kč, přičemž součástí této částky je i vyúčtován jednorázový poplatek za zajištění neoprávněného odběru ve výši 726 Kč včetně DPH. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení peněžní částky 5 860,55 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum] s tím, že její splatnost stanovila na den [datum]. Žalovaná k výzvě žalobkyně ničeho neuhradila, ve věci se nevyjádřila. Soud má za prokázané, že žalobkyně, jakožto provozovatel distribuční soustavy plynu, dne [datum] v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] přerušila dodávku plynu, jež byla do té doby žalované do tohoto odběrného místa dodávána na základě smlouvy s příslušným obchodníkem s elektrickou energií [právnická osoba] K přerušení dodávky a demontáži elektroměru došlo z důvodu nezajištění dodávky s požadovaným datem ukončení ke dni [datum]. Žalovaná přesto v následujícím období elektrickou energii na výše uvedeném odběrném místě odebírala. Plyn dodávaný obchodníkem s plynem odběrateli na základě řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem. Obchodník s plynem nakupuje od výrobce plynu či jiného obchodníka s plynem na základě smlouvy pro odběratele zemní plyn. Dochází-li k odběru plynu v odběrném místě i poté, co byl ukončen smluvní vztah mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, představuje takový odběr neoprávněný odběr podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/200 Sb., (dále jen energetického zákona) a dle § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona neoprávněnou distribuci plynu. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni, neboť tato podle § 59 odst. 1 písm. k) energetického zákona nakupuje plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě. Podle § 74 odst. 6 energetického zákona platí, že„ neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují“. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona platí, že„ při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu“. Tato právní úprava zakládá dodavateli plynu nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Způsob výpočtu škody, která byla neoprávněným odběrem způsobena je pak uveden v § 9 odstavce č. 10 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci plynu. Na základě této vyhlášky činí výpočet náhrady škody částku 5 860,55 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v minulosti na odběrném místě odebírala na základě smluvního vztahu elektrickou energii, lze mít za dostatečně podložený i závěr o osobě škůdce. [příjmení] tohoto škůdce je tak žalovaná, jakožto neoprávněný odběratel, tedy osoba, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. Proto soud zavázal žalovanou k zaplacení výše uvedené částky, když právě výše uvedená ustanovení energetického zákona zakládají její odpovědnost za vznik škody, jakož i za její náhradu. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k náhradě škody prostřednictvím faktury. Jelikož žalovaná na tuto výzvu nereagovala, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke všem shora uvedeným okolnostem soud žalobě zcela vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 860,55 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.