6 C 341/2023-19 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 304 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel žalovaný se žalobkyní Smlouvu o poskytování monitorovacích služeb (dále jen„ smlouva“) při jejímž uzavření byla žalobkyně zastoupena [právnická osoba], a.s., [IČO]. Poskytování služeb bylo sjednáno na dobu do konce roku 2021, přičemž po uplynutí této doby byla služba dle smlouvy prodloužena o další kalendářní rok. Žalobkyně instalovala do vozidla žalovaného zařízení sloužící k poskytování monitorovacích služeb a následně tyto služby poskytovala žalovanému po dobu sjednanou dobu, žalovaný se zavázal za tyto služby uhradit monitorovací poplatek ve výši 2 995 Kč za kalendářní rok. Žalovaný monitorovací poplatek za období od [datum] do [datum] ve výši 2 995 Kč ani za období od [datum] do [datum] ve výši 1 108 Kč neuhradil, žalobkyně vystavila fakturu [číslo] se splatností [datum] a faktura [číslo] ve splatností [datum]. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně požaduje po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z částky 1 108 Kč od [datum] do [datum] ve výši 643 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z částky 2 995 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4 558 Kč, což bylo účastníky smluvně sjednáno, konečně žalobkyně požaduje po žalované částku 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky (představující poplatek s vystavením a administrací předžalobní upomínky – faktura [číslo] se splatností [datum]). Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl na základě tzv. inominátní smlouvy (§ 1746 odst. 2 o.s.ř.) v obecné rovině ve smyslu § 1721 a násl. o.z. závazek, na jehož základě žalobkyně poskytovala pro žalovaného monitorovací služby, za které měl žalovaný zaplatit monitorovací poplatek. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když monitorovací služby poskytla. Žalovaný však své smluvní povinnosti zaplatit žalobkyni za tyto služby nesplnil. Protože se žalovaný dostal se zaplacením služeb žalobkyni dostal do prodlení, byl žalobkyni rovněž přiznán nárok na zaplacení smluvních pokut za prodlení s úhradou, které byly účastníky smluvně sjednány (§ 2048 obč. zák.). V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto byla žaloba co do částky 9 304 Kč úspěšná. Pokud jde o nárok na zaplacení částky 1 200 Kč, které žalobkyně označila jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, pak takto lze požadovat tuto částku pouze na základě nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když § 3 opravňuje žalobkyni takovouto částku po dlužníkovi požadovat, avšak pouze jde-li o vzájemný závazek podnikatelů. V posuzovaném případě se o takovýto nárok nejedná, když žalovaný je toliko fyzickou osobou. Soud zvažoval případné přiznání tohoto nároku i podle jiných zákonných ustanovení, avšak ani v tomto případě neshledal nárok oprávněný. Pokud by totiž měl být nárok posuzován podle ustanovení o smluvní pokutě, pak by takováto smluvní pokuta musela být sjednána. Taktomu ale nebylo, proto soud nárok žalobkyně co do částky 1 200 Kč zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 756 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 304 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 600 Kč ve výši 756 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.