6 C 375/2023-14 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 71 278 Kč se zákonným úrokem z prodlení s tím, že povinnost zaplatit výše uvedenou částku vznikla žalovanému v důsledku nikoliv řádného plnění smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do místa spotřeby v objektu: [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [anonymizováno] – [anonymizováno] [obec], kterou žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum]. Žalovanému byla za spotřebovanou elektřinu v období od [datum] do [datum] vystavena faktura na částku 65 280 Kč se splatností [datum], přičemž žalovaný na fakturovanou částku nezaplatil ničeho. Dále žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení částky 908 Kč za náhradu dokladů na montážní práce provedené a účtované provozovatelem distribuční soustavy v souvislosti s přerušením dodávky (faktura [číslo] se splatností [datum]), smluvní pokuty celkem ve výši 8 300 Kč za předčasné ukončení smlouvy, a to fixní částkou 4 500 Kč a flexibilní částkou 200 Kč za každý kalendářní měsíc za období od [datum] do [datum], tedy 19 měsíců po 200 Kč (3 800 Kč) a požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Z příslušných faktur má soud za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny, přičemž na fakturovanou částku žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ust. § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy vznikl ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého má žalobkyně (jako věřiteli) vůči žalovanému (jako dlužníkovi) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalovanému (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Zároveň zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni jak podíl na nákladech za montážní práce provedené sv souvislosti s přerušením dodávky z důvodu porušení smlouvy zákazníkem i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb. V důsledku prodlení žalovaného pak žalobkyni v souladu s ustanovením obchodních podmínek vznikl též nárok na zaplacení smluvních pokut (§ 2048 a násl. o. z.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 852 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.