6 C 383/2023-19 — Okresní soud v Děčíně

Žalobním návrhem, doručeným podepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení výše ve výrokové části rozsudku uvedených částek. Na odůvodnění těchto žalobních požadavků uvedla, že nárok na jejich zaplacení vznikl právnímu předchůdci žalobkyně, a to společnosti [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), když žalovaný neplnil řádně na smlouvu o revolvingovém úvěru č. [bankovní účet] ze dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 15 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu, přičemž dodatkem ze dne [datum] byla výše úvěrového limitu navýšena na 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní částku splácet povinnými pravidelnými měsíčními splátkami a zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatky v souvislosti s úvěrem podle ceníku, cenu za vedení splátkového účtu, cenu za zřízení a provádění inkasa k tomuto účtu a platit úrok ve výši 16,90 % ročně. Z důvodu prodlení žalovaného pak právní předchůdce využil svého práva a úvěr ke dni [datum] zesplatnil, přičemž žalovaný dluží právnímu předchůdci částku 21 52620 Kč na jistině. Žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ke dni [datum] došlo k zániku společnosti [právnická osoba] bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobkyně). Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] revolvingový úvěr, na základě kterého byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky co do výše 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto peněžní prostředky vrátit do konce kalendářního měsíce minimální částku. Žalovaný peněžní prostředky řádně nesplácel, a proto právní předchůdce žalobkyně dluh celý zesplatnil. Žalovaný dluží částku 21 526,20 Kč. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které mu bylo umožněno čerpat úvěr do výše 22 000 Kč s výší úrokové sazby 16,90 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, podmínky pro používání úvěru a ceník poplatků. Dle ustanovení smlouvy měl žalovaný povinnost do konce kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru. Tato uvedená skutková tvrzení soud učinil ze smlouvy o revolvingovém úvěru, jakož i z obchodních podmínek a z podmínek pro používání úvěru. Soud vzal rovněž za prokázané, že žalovaný úvěrové prostředky vyčerpal a poté se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek. Toto skutkové zjištění soud učinil z historie platebních transakcí. Žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzval žalovaného k úhradě dlužných plateb. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 21 526,20 Kč, zákonného úroku z prodlení, to vše na základě smluvních ujednání včleněných do smlouvy o úvěru. V daném případě právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli podle ust. § 2395 a násl. o. z. úvěrovou smlouvu, na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytl žalovanému úvěr. Právní předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti dostál, když úvěr žalovanému poskytl. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy (řádně právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky včetně jejich úrokového navýšení nesplácel), využil právní předchůdce žalobkyně svého práva a pohledávku zesplatnil. Žalovaný tím, že nezaplatil právnímu předchůdci žalobkyně dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Právní předchůdkyni žalobkyně tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru a dohodnutého úroku z úvěru, vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z), jehož výše je uvedena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky má oporu v § 1879 a násl. obč. zák. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 314 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 862 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 526,20 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.