6 C 403/2023-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 050 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne [datum] cestoval pomocí hromadné dopravy provozované žalobkyní, přičemž kontrolorovi žalobkyně se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení jak jízdného 25 Kč, tak tzv. přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný ani jízdné, ani přirážku k tomuto jízdnému neuhradil, k věci se nevyjádřil. Soud má za prokázané, že žalovaný bez platné jízdenky cestoval hromadnou dopravou žalobkyně, přičemž se neprokázal kontrolorovi žalobkyně platným jízdním dokladem. Tento skutkový stav soud zjistil z příslušného hlášení o porušení tarifních přepravních podmínek žalobkyně, která byla podepsána žalovaným a pověřeným pracovníkem žalobkyně. Dále vzal soud za prokázané, že v případě, že cestující, který použil autobusovou dopravu provozovanou žalobkyní, se neprokázal platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné podle tarifu (25 Kč) a přirážku ve výši 1 500 Kč v případě právního vymáhání. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 1 525 Kč, neboť žalovaný byl přepravována pomocí hromadné dopravy provozované žalobkyní a neprokázal se platným jízdním dokladem. Podle § 2550 a násl. o.z. uzavřel cestující smlouvu o přepravě již vstupem do dopravního prostředku, čímž mu současně vzniká povinnost zaplatit dopravcem stanovené jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění, je cestující, který se neprokáže na vyzvání oprávněného pracovníka dopravce platnou jízdenkou, povinen zaplatit vedle stanoveného jízdného též postih ve výši stanovené přepravními podmínkami dopravce. Výše přirážky nesmí přesahovat částku 1 500 Kč (§ 37 odst. 6 tohoto zákona). Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný použil veřejného dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, aniž by zaplatil jízdné 25 Kč a při kontrole dokladů předložil platnou jízdenku. Vedle povinnosti zaplatit stanovené jízdné jí tak v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 266/1994 Sb. a prováděcích předpisů vznikla povinnost zaplatit žalobkyni přirážku ve výši 1 500 Kč za takovou jízdu bez platné jízdenky. Pokud jde o úrok z prodlení, plyne nárok na něj z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kdy sazba požadovaná žalobkyní (tj. 15 % ročně) odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalovaný tuto částku žalobkyni neuhradil, shledal soud podanou žalobu důvodnou a s ohledem na shora uvedené skutečnosti jí v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 525 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.