6 C 413/2022-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 30 284,84 Kč s příslušenstvím při tvrzení, že na základě smluvního vztahu založeného dne [datum] dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa: [obec a číslo], [obec], přičemž žalovaný za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] nezaplatil částku 27 054,87 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum]), za období od [datum] do [datum] pak částku 1 842,47 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum]). Žalovaný pak nezaplatil ani poplatek za odpojení odběrného místa do distribuční soustavy ve výši 907,50 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum]) a dále poplatek za upomínku ve výši 480 Kč (2x 240 Kč za odeslání upomínky). Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, k věci se nevyjádřil. Soud vzal v řízení za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Z příslušných faktur má soud dále za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny celkovou částkou 31 057,34 Kč, přičemž žalovaný zaplatil pouze částku 2 160 Kč. Žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ust. § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy vznikl ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalovanému (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny, dále poplatků za odpojení dodávky elektřiny a dvou upomínek. Zároveň zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 390 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 212 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 284,84 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.