8 C 140/2023-14 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná cestovala dne [datum] na lince 7 městské hromadné dopravy, tedy dopravním prostředkem provozovaným žalobcem bez platného jízdního dokladu, čímž vzniklo v tomto uvedeném případě žalobci právo na zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodnul na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Soud má za prokázáno, že se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, když dne [datum] cestovala v [obec] dopravním prostředkem provozovaným žalobcem a byla ze strany kontrolora požádána o jeho předložení, o čemž byl proveden zápis o přepravní kontrole téhož dne. Tento skutkový stav soud zjistil ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] sepsané kontrolorem žalobce a ze smluvních přepravních podmínek žalobce. Žalobce má vůči žalované právo na zaplacení částky 1 500 Kč, neboť žalovaná byla dne [datum] přepravována dopravním prostředkem provozovaným žalobcem, konkrétně na lince 7, kdy se po předchozím vyzvání ze strany pověřené osoby dopravce neprokázala platným jízdním dokladem a rovněž na místě nezaplatila uloženou přirážku k jízdnému. Toto právo žalobce vyplývá z ust. § 37 odst. 5, 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů a ust. § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a z ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu a dále ze smluvních přepravních podmínek žalobce. Protože žalovaná dluh nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobci též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O lhůtě k plnění bylo soudem rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.